Medailonky: Medailonky autorů

Andrej Sládkovič

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
andrej sladkovic 100x100
Andrej Sládkovič (vlastním jménem Andrej Braxatoris) byl slovenský evangelický kněz, který působil jako básník, publicista, literární kritik a překladatel. Je řazen ke slovenské romantické literatuře a právem je považovaný za nejvýznamnějšího lyrika generace štúrovců.

Narodil se 30. března 1820 v Krupine do rodiny učitele. V literárním světě je známý pod jmény Andrej Braxatoris-Sládkovič, Ondřej Krasyslav Sládkovič nebo nejčastěji jen jako Andrej Sládkovič.
Od šesti let navštěvoval lidovou školu v Krupine. Od roku 1830 se rok zdokonaloval v maďarštině v městě Peretvönyi a následně nato navštěvoval piaristické gymnázium v Krupine.
Roku 1839 odchází na evangelické lyceum v Banskej Štiavnici a o rok později na lyceum v Bratislavě. Tu se prohlubuje jeho zájem o literaturu. Ľudovít Štúr ovlivnil jeho budoucí vývoj jako spisovatele i člověka.
Aby měl na studia, rok pracuje jako vychovatel v domě Pavla Pišla, kde potkává Marínu Pišlovú, do které se zamiluje.
Po dvou letech pokračuje ve studiích v Halle, kde se věnuje teologii. Jeho láska k Maríne však nebyla opětovaná kvůli nesouhlasu jejího otce. Po dobu jeho studií v Německu se Marína nakonec provdala za bohatého medovníkáře.
andrej sladkovicSmutek a rozchod byly událostmi, které ho inspirovaly k napsání Maríny, jednoho z nejvýznamnějších autorových děl. Spolu s Detvanom jsou považované za nejkrásnější lyrické skladby z období romantismu, které oslavují slovenský národ.
Po návratu se Sládkovič stává vychovatelem v rodině Pavla Bezegha do té doby, kdy byl roku 1847 vysvěcený za kněze. S nadšením začíná kázat v Hrochoti. Kromě děl oslavujících národ psal i náboženské spisy.
Revoluci na přelomu let 1848 a 1849 přijal nadšeně. Věřil ve svobodný národ, který si je rovný s ostatními. Věřil, že ideály francouzské revoluce skutečně proniknou do života společnosti. Svoje myšlenky vyjádřil v mnohých vlasteneckých básních: Nehaňte ľud môj, Krajanom. V rapsodické básni Zaspievam pieseň o slobodnej vítal revoluci.
Rok po revoluci byl zatčen a vyšetřován. I napříč tomu, že osobně nebojoval, ani nevyvíjel politické aktivity, byl považovaný za nebezpečného pro maďarské zájmy.
Od roku 1856 působil jako farář v Radvani nad Hronom, kde kázal až do své smrti.
Ale ani přes problémy kvůli svému přesvědčení nepřestává být odhodlaným vlastencem věřícím ve své ideály. 6. až 7. června 1861 se zúčastnil memorandového shromáždění v Martine, kde měl pozici zapisovatele. V Memorande slovenského národa (vypracovaném Štefanom Marko Daxnerom) bylo hlavním požadavkem vytvoření částečně autonomního Hornouherského slovenského okolí. K této příležitosti píše poemu Svätomartiniáda.
Stává se zakládajícím členem Matice slovenské. Při této příležitosti vydává báseň Pamiatka pre deň 4. augusta.
Roku 1868 se nakazil vodnatelností a z choroby se už nevyléčil. Jedna z jeho posledních básní Čo vy za nič nemáte nás? je výzvou ke všem utlačovatelům Slovenska. Lze vidět, že autor byl až do posledních chvil velkým bojovníkem za svobodu svého národa. Umírá 20. dubna roku 1872 v Radvani nad Hronom.
Na jeho počet je po něm pojmenovaná planetka (4781) Sládkovič a každý rok se koná Sládkovičova Radvaň, krajská soutěž v uměleckém přednesu.
Jeho díla jsou dostupná k volnému stáhnutí pro všechny na internetové adrese: http://zlatyfond.sme.sk/autor/64/Andrej-Sladkovic/

Dílo

K Sládkovičovým prvním pokusům patřili Sôvety v rodine Dušanovej. Jde o filozofickou básnickou skladbu psanou ve formě veršovaných rozhovorů. Snaží se kritizovat negativní jevy v životě jednotlivce i celé společnosti.
K nejvýznamnějším dílům patří Marína, které je jeho nejpřekládanějším dílem. Dvakrát byl přeložen do maďarštiny, polštiny, češtiny a francouzštiny.
Podnět k vzniku této nejkratší milostné skladby slovenské literatury dala skutečnost, že rodiče Maríny Pišlovej nechtěli své dceři povolit vtah se spisovatelem s nejistou budoucností a přinutili ji vybrat si jiného, bohatšího ženicha.
Skládá se ze dvou částí. První je lyricko-epická, druhá reflexivně-symbolická. V první části se můžeme dočíst o nádherné Maríně, kterou básník nekonečně miluje. Oslavuje jejích krásu a mladost. Je pro něho ideálem.
Jeho úvahy se dále otáčí k slovenském lidu, vlastnímu národu. Dochází k poznání, že láska k ženě a láska k vlasti se navzájem nevylučují, ale mohou se dokonce podporovat. (Na rozdíl od Štúra, který zastával názor, že kdo chce sloužit národu, měl by zapomenout na lásku k ženám.)
Poté, co si vzala jiného, do díla přidává pochmurné baladické prvky. Postupně si uvědomuje, že nemůže s Marínou zůstat, a nechává ji odejít. Nenechá se zlákat vílou a loučí se s Marínou. Jeho láska k vlasti však přetrvává. A láska, jakou cítil k Maríne, se ke konci stává jen bláznivou vzpomínkou na krásnou ženu, kterou miloval.
Další významné dílo je Detvan. Jedná se o lyricko-epickou skladbu, ve které jsou hlavními hrdiny Martin Hudcovic a jeho milá Elena. Představují slovenský ideál. Slovenský lid, který je hrdý, odvážný, spravedlivý, moudrý a věrný.
Je složená z pěti zpěvů: Martin, Družina, Slatinský jarmok, Vohľady a Lapačka.
Martin se narodil do sedlácké rodiny a od dětství byl spojený s přírodou, věrný svým lidem, Eleně a královi. Příběh nám dále vypráví osudy tohoto mladíka, který za časů krále Matěje zabije královského sokola, který útočil na bezbranného zajíce. Když se Martin dozví, komu sokol patří, odebere se za králem, aby se mu omluvil. Cestou se setká se zbojníky, kteří právě unášeli jeho milou.
Královi vypráví o sokolovi i o střetnutí se zbojníky, které porazil. Královi se zalíbí Martinova odvaha a upřímnost a dá ho naverbovat do Černého pluku.
Ještě předtím, než Martin odchází, se král rozhodne prověřit Eleninu věrnost. Pokouší se o její lásku, ale ta ho tvrdohlavě odmítá.
Před vstupem do pluku se Martin dohodne, že si ponechá svoje vrkoče, valašku, fujaru i kroj, které mu budou navždy připomínat jeho rodnou Poľanu.
Z dalších jeho básní můžeme jmenovat Lipu cyrilo-metodejskú, kterou napsal, aby uctil památku solunských bratrů, věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Napsal ji k tisíciletému výročí jejich příchodu.
V jeho sešitech bychom našli mnoho vlasteneckých básní, jako jsou: Pozdrav, Omladinám, To české tábory, Čo vy za nič nemáte nás?
V básni Ohlasy si můžeme přečíst jeho polemiku o potřebě zavedení spisovné slovenštiny, tj. jednotného jazyka, na jehož založení má nejvíce zásluh Ľ. Štúr, J. M. Hurban a M. M. Hodža.

Přehled tvorby:

–    K Nitře, báseň (vyšlo v almanachu Nitra) (1842)
–    Potěcha, báseň (vyšlo v almanachu Nitra) (1842)
–    Ctibor, báseň (vyšlo v almanachu Nitra) (1842)
–    Sôvety v rodine Dušanovej, veršované rozhovory (1842-1844)
–    Marína (1846)
–    Zaspievam pieseň o slobodnej vlasti, báseň (1848)
–    Nehaňte ľud môj, báseň (vyšlo v časopise Orol tatranský) (1848)
–    Hron, báseň (vyšlo v časopise Orol tatranský) (1848)
–    More, báseň (vyšlo v časopise Orol tatranský) (1848)
–    Morava, báseň (vyšlo v časopise Orol tatranský) (1848)
–    Krajanom, báseň (vyšlo v časopise Orol tatranský) (1848)
–    Mládenec, báseň (vyšlo v časopise Orol tatranský) (1848)
–    Detvan, báseň (1853)
–    Znovuzrodenec, báseň o Janu Ámosi Komenském (vyšlo v kalendáři Živeny) (1853)
–    Milica, báseň vytvořená spojením básní Perla hárema a Oľga (vyšlo v almanachu Concordia) (1858)
–    Svätomartiniáda, poéma (1861)
–    Pamiatka pre deň 4. augusta (1863)
–    Hojže, Bože, jak to bolí, keď sa junač roztratí (1863)
–    Lipa cyrilo-metodejská (1864)
–    Gróf Mikuláš Šubić Zrínsky na Sihoti, báseň při příležitosti 300. výročí smrti jihoslovanského národného hrdiny (1866)
–    Duma pohrobnia (1869)
–    Ohlasy, báseň
–    Prosba, báseň
–    Štiavnica, básnické vyznaní se ze vztahu k Banskej Štiavnici
–    Duchu Puškinovmu, báseň o Alexandru Sergejeviči Puškinovi
–    Veľký pôst, báseň
–    Novembrová duma, báseň
–    Roky a veky, báseň
–    Pieseň o Samsonovi, báseň
–    To české tábory, báseň
–    Pozdrav, báseň
–    Omladinám, báseň
–    Čo vy za nič nemáte nás?, báseň


Autor psal v těžké době, kdy každý musel bojovat za to, aby mohl žít svobodně. V době, kdy byl znevýhodněn už jen kvůli svému původu. Ale i přesto si nevybral lehčí cestu nečinnosti a celý život se snažil hlásit slova o svobodném, hrdém, pracovitém národě, který si zaslouží šanci žít rovnoprávně po boku ostatních národů.
Jeho díla na jedné straně pobuřovala, na straně druhé dodávala lidem odvahu a naději, že jednoho dne se jeho sny a představy stanou skutečností.


Zdroj obrázků: Wikipedia.org




Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení