Medailonky: Medailonky autorů

Vlastenec Jan Lier

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
autor

Jméno spisovatele Jana Liera není dnešním čtenářům moc známo. Tento autor se převážně proslavil svými fejetony, ve kterých satiricky a s ironií komentoval dění v tehdejší společnosti. Jeho doménou bylo převážně vlastenectví.


knihaJan Lier se narodil 27. října 1852 v Kutné Hoře. Jeho otec byl povoláním rytec vzorů na kartouny (pozn. autorky – druh látky). Vystudoval hlavní školu v Kutné Hoře a začal navštěvovat také tamní reálku. V tu dobu ale zemřel jeho otec, což mělo za následek zhoršení sociální situace rodiny, a tak se Lier musel začít vzdělávat především soukromě.

Do literatury vstoupil roku 1877 pod záštitou Jana Nerudy, jenž mu byl v mnohém učitelem. Své fejetony pak vydával ve většině tehdejších novin. Nejčastěji pak v Pokroku a Národních listech.

Kromě fejetonistické tvorby se také věnoval divadelní a výtvarné kritice, byl dramaturgem a také prozaikem. Mezi nejznámější prozaické dílo patří satirická Píseň míru, která posměšným tónem komentuje žurnalistickou profesi a její působení na společnost. Jan Lier se také spolu s Irmou Geisslovou zasloužil o to, že se do literatury dostalo téma železnice. Toto prostředí mu bylo velice blízké, jelikož v něm léta pracoval. Své zkušenosti, vzpomínky a zážitky pak dokázal vložit do svých děl a přiblížit tak čtenáři moderní pokrok tehdejší doby.

Lierovy fejetony vyšly v knižním vydání v letech 1885, 1887 a 1889 spolu s divadelními, literárními a dalšími referáty. Čtenáři tak mají možnost ve třech publikacích poznat autora, který měl ve své době velký vliv na společnost a především na čtenáře, kteří jeho fejetony četli.

Co se týče Lierovy osobnosti, je dle mého názoru škoda, že dnešní čtenářské obci není známa. Byl to člověk, který na své okolí uměl zapůsobit. Tento stav je nejspíš daný jeho zaměřením na fejetonistickou tvorbu. Jak je totiž známo, je tento žánr velice pomíjivý, převážně kvůli tomu, že reaguje vždy na aktuální dění.

Sám autor se ve své první knize fejetonů vyjadřuje k tomuto žánru takto: „Feuilleton jest raketou. Raketa vzlétne k zenitu a neutkví mezi pochodněmi nebes. Vrací se jak létavá hvězda k zemi, padá i zhasíná. Vysílaje tuto kytici prskavek mezi čtenářstvo, přeji, aby nikoho nepopálily, každého pobavily. Kytice rozlétne se před kritickým zrakem laskavého čtenáře v jednotlivé jiskry. Jedny zasvitněte nad některým koutkem lidského neb českého obzoru. Druhé zapadněte žhavě do srdcí, jako z vřelého srdce jste vytryskly. A všem vám budiž vděkem úsměv shovívavý.“

Přesto, že autor psal jen fejetony, myslím si, že má stále čtenáři co dát. Mnoho jeho názorů lze přenést i na naši dnešní dobu. A to převážně názor, že český národ neustále musí přebírat vzory z cizích států místo toho, aby si budoval svou samostatnost.

 

Soutěže

Aktuality

  • Kniha ti sluší 2018: Světový (tý)den knihy a autorských práv se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách, zapojí se řada autorů i nakladatelů

    Další ročník osvětové kampaně Svazu českých knihkupců a nakladatelů Kniha ti sluší podporující českou knižní kulturu se blíží – od 23. do 29. dubna se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách po celé České republice. Zapojí se do něj celá řada autorů i nakladatelů. Jedním z letošních témat je ochrana autorských práv. Pro všechny příznivce knížek a čtení je připraven dárek v podobě slevového kupónu na knihy, který bude během trvání kampaně uplatnitelný ve všech spřízněných knihkupectvích. SČKN připravilo také soutěž pro třídní kolektivy ze základních škol, kterou společně s dětskými autory Janou Klimentovou, Hynkem Klimkem a Tomášem Němečkem vyhlásí 23. dubna od 10.00 v Paláci knih Luxor. Tváří letošního ročníku se stal oblíbený youtuber Kovy.

    Číst dál...  
  • HumbookFest zveřejnil první zahraniční hvězdu

    Sara Raaschová je prvním zahraničním hostem literárního festivalu pro mladé HumbookFestu. Podpis od autorky série Sníh nebo popel si můžete přijít vyzvednout 6. října 2018 do Kongresového centra v Praze.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení