Medailonky: Medailonky autorů

Ján Kostra

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Ján Medník, Ján Robur, Kristián Benko. I pod těmito pseudonymy uveřejňoval svá díla umělec, za jehož jménem, Ján Kostra, se ukrývá významný slovenský básník, malíř, esejista a překladatel.



Narodil se 4. prosince 1910 v Turčianské Štiavničce, malé vesničce nedaleko Martina, do rodiny rolníka. Navštěvoval Reálné gymnázium v Žilině, kde v roce 1928 odmaturoval. Už v Žilině začal psát první verše a publikoval je ve známých časopisech: Svojeť, Mladé Slovenko, Elán, Tvorba, Kultúrny život, Pravda, Nové slovo… Básně byly silně ovlivněny zejména tvorbou J. Wolkera, V. Nezvala, J Seiferta, ale i L. Novomeského či J. Smreka.
Knižně vyšly až dva roky po smrti autora ve sbírce nazvané Prvé a posledné.
Po skončení středoškolských studií Kostra odešel do Prahy, kde v letech 1928 až 1934 navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu a současně byl mimořádným posluchačem na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.
Od roku 1930 se věnoval i studiu architektury na Českém vysokém učení technickém. Během studijních let se stal členem slovenského spolku Detvan a skupiny R-10, která sdružovala mladé literárně činné vysokoškoláky, jež se nebáli experimentovat a vnášet do literatury nové a pokrokové směry a postupy.
Kostra pracoval v Dělnické divadelní obci české a jako člen dramatického souboru se roku 1933 zúčastnil divadelního festivalu v Moskvě.
Vysokoškolských studií však roku 1934 zanechal a nastoupil na vojenskou službu v Levoči.
Po návratu působil jako bankovní úředník v Bratislavě a později zastával pozici redaktora v Robotnických novinách a nakonec pracoval ve slovenském rozhlasu v Prešově a v Bratislavě. Zároveň byl i šéfredaktorem Kultúrneho života a tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů.
Knižním debutem spisovatele byla sbírka Hniezda z roku 1937, ve které najdeme stopy symbolismu a poetismu. Autor se v ní na rozdíl od svých časopiseckých prvotin namísto sociálních témat zaobírá dětstvím, domovem a ženou.
V básni Chuť po bozkoch se vrací ke starým láskám, po kterých zbyly jenom vzpomínky:

„Chuť po bozkoch a objímaní
a vôňa čaju a jej hlas
ešte je tu a ešte zvoní
z tých mŕtvych vecí ktoré máš“

Druhou sbírkou s názvem Moja rodná z roku 1939 navázal na svůj debut a věnoval se v ní zejména motivu domova a svázanosti s rodnou zemí. V některých básních se autor věnuje i aktuálním otázkám společnosti. V básních Nočný pochod, Demobilizácia, Nie kritizuje fašismus a válku.

„Vyzliekaj mundúr vojak nepotrebný
Prilbicu dolu Rozchod Oddať zbraň
Nik nečaká už na tvoj návrat biedny
Len jedna mäkká pokorená dlaň“

Během druhé světové války u autora převažuje pochmurná a neveselá nálada. Uvědomuje si, v jaké ponuré situaci se svět nachází. Roku 1940 vydává sbírku Ozubený čas. Vyšla pod pseudonymem Ján Medník. O dva roky později vychází Puknutá váza a Všetko je dobre tak, z nichž druhá jmenovaná opět nesla jméno Jána Medníka.
Velice pozitivně byla přijata zejména jeho sbírka Ave Eva z roku 1943. Ve třiceti devíti osmiveršových strofách najdeme básníkovo vyznání ženě, kterou oslavuje jako nositelku životodárné síly.

„A zasa prosté je objať ju kolo drieku
a cítiť pod rukou cez látku blúzky mäkkú
to telo dočasné a pulzujúcu krv
Jedno ste v súcite tak ako najsamprv
Jedno ste dovedna A čo je jej je tvoje
Rovnako prežíva smútky a nepokoje
rovnako stavia tvár v ústrety teplých slov
a prosto načúva s oddanou vďačnosťou“

Rok 1948 je označovaný jako zlomový v jeho tvorbě. Pod vlivem silného tlaku socialistického realismu vydává sbírky Na Stalina, Za ten máj a Javorový list. Najdeme v nich pozitivní hodnocení komunismu a očekávaní lepší budoucnosti bez chudoby a tísně, kterou měla přinést právě nová politika.
Ve sbírce Na Stalina oslavuje sedmdesáté narozeniny osobnosti J. V. Stalina:

„Úrodou oťaželi roky
súdruha Stalina.
Ako mohutné valné toky
idey jeho po širokých
valia sa krajinách,
úhory meniac v žírne plochy.“

Od roku 1956 se básník věnoval už jenom umělecké, zejména literární tvorbě. Svá malířská díla považoval za příliš intimní a osobní a nesnažil se je prezentovat na veřejnosti.
V dalších sbírkách, Šípky a slnečnice a Báseň, dielo tvoje, se vrací ke své tvorbě před rokem 1948 a navzdory společenskému očekávaní se nevěnuje vychvalování socialistické společnosti, ale intimní a přírodní lyrice. Uvědomuje si, že tento jeho krok asi nebude vnímán pozitivně. Přiznává to i v básni Krídla:

„Nuž vyčítajú mnohí básnikovi,
že letiac vzlety chabo rozvíja,
že slávu doby nevysloví,
že nestojí už v prvých líniách.“

Posledními sbírkami byly Každý deň a Len raz. Vyznačují se etickým a humanistickým přístupem, autor se v nich snaží vypovědět vše o životě a o tom, co se během svých dlouhých let naučil.
V sonetu Sonet o šťastí, ze sbírky Len raz, píše o tom, že člověk by neměl zanevřít na svět, i pokud mu nevyjdou jeho plány:

„Možnože nikdy viac nevyjdeš z temnej bane,
z nešťastím postihnutej oblasti,
a sny i diela, ktoré si mal v pláne,
zostanú dolu ako nerasty.
...
„Len správy o šťastí nech tvoje dieťa číta.
Ak také nemáš, iné neboli.“

V básni Človek si myslí, ze sbírky Každý deň, se snaží lidem ukázat, že život musí žít teď a nepromrhat ho:

„Človek si myslí:
Počkám do rána,
možno, že bude lepšie počasie.
Do zajtra počkám.
Počkám do jari.“
...
„Človek si myslí: Počkám ešte trochu.
Človek si myslí...
Oj, ten starý človek.“

Ján Kostra však nezapomněl ani na nejmenší čtenáře a na svém kontě má i několik básní, které byly určeny právě dětem a mládeži: Janko Hraško, Našiel som nožík rybku. Díla Vtáčky, Zvieratá a Priamy smer do Tatier napsal společně s Kristou Bendovou, slovenskou básnířkou, dramatičkou a novinářkou, která se ve svých dílech primárně orientovala na mládež a děti. Všechny tři knihy vyšly pod jejich společným pseudonymem Kristián Benko.
Ján Kostra se věnoval i překladu. Do slovenštiny přeložil Villonův Malý testament, Baudelairovu Kyticu z Kvetou zla, Goetheho Čarodejníkovho učňa, Gorkého skladbu Dievča a smrť či Máchův Máj.
Spisovatel zemřel 5. listopadu 1975 v Bratislavě.

Ocenění, které Ján Kostra za svou tvorbu obdržel:
1951 - laureát Státní ceny
1953 - laureát Státní ceny II. stupně
1954 - státní cena K. Gottwalda za literaturu
1960 - zasloužilý umělec
1969 - národní umělec

Přehled tvorby
poezie:

Hniezda (1937)
Moja rodná (1939)
Ozubený čas (1940)
Puknutá váza (1942)
Všetko je dobre tak (1942)
Ave Eva (1943)
Presila smútku (1946)
Básne (1949)
Na Stalina (1949)
Za ten máj (1950)
Javorový list (1953)
Šípky a slnečnice (1958)
Báseň, dielo tvoje (1960)
Každý deň (1964)
Len raz (1968)
Prvé a posledné (1977)

poezie pro děti a mládež:

Vtáčky, spoluautorka Krista Bendová (1951)
Zvieratá, spoluautorka Krista Bendová (1951)
Priamy smer do Tatier, spoluautorka Krista Bendová (1953)
Janko Hraško (1960)
Našiel som nožík rybku (1963)

eseje:
Básnik o básnictve (1944)

Podobně jako mnoho jiných lidí té doby se i Ján Kostra nechal unést vidinou lepšího světa, který měl přinést právě komunismus. Můžeme mu to zazlívat, nebo jednoduše opomenout verše, které by v dnešní době budily spíš pohoršení či úsměv valné většiny lidí.
Měli bychom se spíš zaměřit na ostatní slova, ze kterých poznáme (pokud je necháme plynout k našim uším), že básník, jakým byl Ján Kostra, nám má hodně co říct. A je jenom na nás, zda budeme naslouchat.

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení