Medailonky: Medailonky autorů

Jiří Weil

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
weil

Přesto, že Jiří Weil patřil k těm, o nichž se píše v jeho románu Moskva – hranice, ba dokonce k těm, kteří se po roce 1948 stali vládnoucí třídou, nebyl nikdy literárním ani politickým prominentem. Jeho jméno bylo vláčeno v nejrůznějších kampaních, byl osočován z nejrůznějších zločinů. Jeho knihy bývaly rozmetávány v sazbě nebo prostě vůbec nevycházely. Předpokládalo se, že bude z dějin české literatury zcela vymazán.



weilWeil se již v roce 1921 stává členem komunistické mládeže a jako dvaadvacetiletý podniká svou první cestu do Sovětského svazu. Po studiu na reálném gymnáziu v pražské Křemencově a posléze Truhlářské ulici se stává na filozofické fakultě oblíbeným žákem Šaldy. Studuje zde slovanskou filologii a srovnávací dějiny literatury. Strana ho v této době doporučuje jako překladatele na nově vzniklou sovětskou misi v Praze. V jejím tiskovém oddělení Weil získává možnost poznat avantgardní časopisy, ale také kolegy a spolupracovníky. Brzy začne překládat prózu Gorkého, Zoščenka a poezii Majakovského, Pasternaka či Asejeva.  Vydává první přehled současné sovětské literatury Ruská revoluční literatura (1924) a rediguje Sborník sovětské revoluční poezie (1932).

V té době Weil již neodmyslitelně patří mezi intelektuální elitu tehdejší doby. Je členem Devětsilu i Bloku. Málo se ví, že v době „perzekuce“ komunistického tisku byl iniciátorem setkání Šaldy a Fučíkem a Horou. Tak skončilo první období Weilova života.

Zkušenosti s demokracií první republiky se pro českého komunistu nakonec ukázaly podstatnější. V roce 1933 se Jiří Weil opět z pověření KSČ ocitne v Moskvě. Jeho úkolem je překlad Leninova díla do češtiny. Začíná jedna z nejbolestivějších kapitol v životě českého autora, který se poprvé setkává s praxí stalinismu. Všechny okolnosti následujícího Weilova vyloučení z VKS(b) a posléze i z KSČ nejsou dodnes spolehlivě vysvětleny. Svou roli zde zřejmě sehrály i dopisy, které Weil dávno předtím odesílal z Moskvy a v nichž si mimo jiné stěžoval i na nedostatek kávy. Jedině na přímluvu českých kolegů Weil uniká oprátce.

Následuje vyhnanství poblíž čínských hranic, u Alma-Aty. Weil poznává jezero Issyk-Kul, u jezera Balchaš pomáhá stavět mohutný závod na zpracování měděné rudy. Pracuje v trestaneckém táboře jako reportér. V roce 1935 je Weilovi dovoleno vrátit se do Československa. Na Fučíkovu radu píše sbírku reportážních povídek s názvem Češi stavějí v zemi pětiletek. Kniha vychází v roce 1937, ale ještě v témže roce vydává svůj klíčový román Moskva – hranice. Je to první autentické svědectví o atmosféře stalinských procesů z poloviny 30. Let 20. století. Kritika tento román nepřijme kladně.

Přichází rok 1939 a s ním další významná kapitola Weilova života. V roce 1942 si bere svoji dlouholetou přítelkyni Olgu, která je árijkou. I tak přicházejí o byt a zaměstnání. Azyl jim poskytne cestovatel A. V. Frič. Nakonec přichází rozkaz k transportu. Weil do něj však jako jediný nenastoupí. Rozhodne se pro fingovanou sebevraždu. Bylo to vymyšleno tak, že Weil pozdě v noci zanechá na Hlávkově mostu svou aktovku. O něco později přicházejí spolupracovníci Olgy Weilové z ilegální skupiny R-10 a křičí, že se někdo topí. Seběhnou se lidé. Po vyšetřování je Jiří Weil skutečně prohlášen za mrtvého. Následují dlouhá léta v nejrůznějších ilegálních bytech. Na těchto místech vzniká román Makanna, otec divů a část povídkové sbírky Barvy.

Po válce pracuje Weil na poloviční úvazek jako literární redaktor. V roce 1949 mu vychází stěžejní román Život s hvězdou. Ohlasy na román jsou v té době prudce negativní a kniha je stažena z pultů. Po roce 1956 dochází pouze ke krátkému návratu ke čtenářům. Vychází historický román Harfeník (1958), ve stejném roce i originální montáž dokumentů, básnického komentáře a biblického textu Žalozpěv za 77 297 obětí. Na přímou nabídku nakladatelství Československý spisovatel píše román Na střeše je Mendelssohn. Jiří Weil umírá v roce 1959 v Praze. Teprve od podzimu 1989 se Weilovy knihy začínají zvolna vracet ke svým čtenářům.

 

Komentáře   

 
Veronika Kofránková
0 Svatba -Veronika Kofránková 2012-12-26 02:14
se konala v roce 1941.Byla to poslední tzv. smíšená svatba v Protektorátě Čechy a Morava.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení