Medailonky: Medailonky autorů

Jiří Weil

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
weil

Přesto, že Jiří Weil patřil k těm, o nichž se píše v jeho románu Moskva – hranice, ba dokonce k těm, kteří se po roce 1948 stali vládnoucí třídou, nebyl nikdy literárním ani politickým prominentem. Jeho jméno bylo vláčeno v nejrůznějších kampaních, byl osočován z nejrůznějších zločinů. Jeho knihy bývaly rozmetávány v sazbě nebo prostě vůbec nevycházely. Předpokládalo se, že bude z dějin české literatury zcela vymazán.



weilWeil se již v roce 1921 stává členem komunistické mládeže a jako dvaadvacetiletý podniká svou první cestu do Sovětského svazu. Po studiu na reálném gymnáziu v pražské Křemencově a posléze Truhlářské ulici se stává na filozofické fakultě oblíbeným žákem Šaldy. Studuje zde slovanskou filologii a srovnávací dějiny literatury. Strana ho v této době doporučuje jako překladatele na nově vzniklou sovětskou misi v Praze. V jejím tiskovém oddělení Weil získává možnost poznat avantgardní časopisy, ale také kolegy a spolupracovníky. Brzy začne překládat prózu Gorkého, Zoščenka a poezii Majakovského, Pasternaka či Asejeva.  Vydává první přehled současné sovětské literatury Ruská revoluční literatura (1924) a rediguje Sborník sovětské revoluční poezie (1932).

V té době Weil již neodmyslitelně patří mezi intelektuální elitu tehdejší doby. Je členem Devětsilu i Bloku. Málo se ví, že v době „perzekuce“ komunistického tisku byl iniciátorem setkání Šaldy a Fučíkem a Horou. Tak skončilo první období Weilova života.

Zkušenosti s demokracií první republiky se pro českého komunistu nakonec ukázaly podstatnější. V roce 1933 se Jiří Weil opět z pověření KSČ ocitne v Moskvě. Jeho úkolem je překlad Leninova díla do češtiny. Začíná jedna z nejbolestivějších kapitol v životě českého autora, který se poprvé setkává s praxí stalinismu. Všechny okolnosti následujícího Weilova vyloučení z VKS(b) a posléze i z KSČ nejsou dodnes spolehlivě vysvětleny. Svou roli zde zřejmě sehrály i dopisy, které Weil dávno předtím odesílal z Moskvy a v nichž si mimo jiné stěžoval i na nedostatek kávy. Jedině na přímluvu českých kolegů Weil uniká oprátce.

Následuje vyhnanství poblíž čínských hranic, u Alma-Aty. Weil poznává jezero Issyk-Kul, u jezera Balchaš pomáhá stavět mohutný závod na zpracování měděné rudy. Pracuje v trestaneckém táboře jako reportér. V roce 1935 je Weilovi dovoleno vrátit se do Československa. Na Fučíkovu radu píše sbírku reportážních povídek s názvem Češi stavějí v zemi pětiletek. Kniha vychází v roce 1937, ale ještě v témže roce vydává svůj klíčový román Moskva – hranice. Je to první autentické svědectví o atmosféře stalinských procesů z poloviny 30. Let 20. století. Kritika tento román nepřijme kladně.

Přichází rok 1939 a s ním další významná kapitola Weilova života. V roce 1942 si bere svoji dlouholetou přítelkyni Olgu, která je árijkou. I tak přicházejí o byt a zaměstnání. Azyl jim poskytne cestovatel A. V. Frič. Nakonec přichází rozkaz k transportu. Weil do něj však jako jediný nenastoupí. Rozhodne se pro fingovanou sebevraždu. Bylo to vymyšleno tak, že Weil pozdě v noci zanechá na Hlávkově mostu svou aktovku. O něco později přicházejí spolupracovníci Olgy Weilové z ilegální skupiny R-10 a křičí, že se někdo topí. Seběhnou se lidé. Po vyšetřování je Jiří Weil skutečně prohlášen za mrtvého. Následují dlouhá léta v nejrůznějších ilegálních bytech. Na těchto místech vzniká román Makanna, otec divů a část povídkové sbírky Barvy.

Po válce pracuje Weil na poloviční úvazek jako literární redaktor. V roce 1949 mu vychází stěžejní román Život s hvězdou. Ohlasy na román jsou v té době prudce negativní a kniha je stažena z pultů. Po roce 1956 dochází pouze ke krátkému návratu ke čtenářům. Vychází historický román Harfeník (1958), ve stejném roce i originální montáž dokumentů, básnického komentáře a biblického textu Žalozpěv za 77 297 obětí. Na přímou nabídku nakladatelství Československý spisovatel píše román Na střeše je Mendelssohn. Jiří Weil umírá v roce 1959 v Praze. Teprve od podzimu 1989 se Weilovy knihy začínají zvolna vracet ke svým čtenářům.

 

Komentáře   

 
Veronika Kofránková
0 Svatba -Veronika Kofránková 2012-12-26 02:14
se konala v roce 1941.Byla to poslední tzv. smíšená svatba v Protektorátě Čechy a Morava.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Doporučujeme

Aktuality

  • Humbook 2017

    V loňském roce se uskutečnil první ročník literárního festivalu Humbook, který lákal především příznivce oblíbeného stylu Young adult. Pořadatelství se ujala nakladatelství Fragment a CooBoo.

    Číst dál...  
  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Píseň z pytlíku na zvratky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Píseň z pytlíku na zvratky z nakladatelství Argo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení