Literární okénko

Bytí a jeho klony

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abstrakce
Anděla sestoupila na Zemi z Marsu. Použila za tím účelem vesmírný eskalátor. Byla si na Marsu odpočinout. Mars je léčebna pro duševně choré. Země je rezervace psychopatů a maniaků. Anděla tam měla nějakou práci.


*

Panika, tak by se dala popsat situace ve Velké Psychóze. Lidé byli hysteričtí a nervózní. Čekali na příjezd hvězdy. Jednalo se o celebritu první jakosti. A to sice Opina Sekeru z Valašské Tatranky – death metalovou ikonu. Anděla ho znala. Chodila na jeho koncerty a řezala se během nich žiletkou do zápěstí. Byla to móda. Potom však dosáhla osvícení a nastoupila dobrovolně na misii Bódhisattvy v růžovém. To bylo sdružení usilující o všeobecnou podporu a rozvoj nirvány.
Přestala být puberťačkou a stala se dospělou ženou. Neměla čas, byla ve stresu a zodpovědně se řítila za svojí kariérou.

*
Vstoupila do secesního domu. Výtah nefungoval, ale ona šla stejně jenom do sklepa. Našla ho přesně tam, jak si přečetla v instrukcích, které obdržela od šéfa. Seděl tam v pozici lotosu na podlaze malý chlapec. Na první pohled vypadal, že je degenerovaný. Ale to bylo jen zdání, klam, či chcete-li – májá. Ve skutečnosti meditoval. Ale hrozilo mu veliké nebezpečí. Jeho duše ještě nebyla dostatečně zralá. Anděla ho už chtěla oslovit, ale zabránil jí v tom Mára.
Přiblížil se k ní jako nějaký oplzlý stín a dotkl se jí ledovou rukou.
„Nech ho, je můj!“ zasyčel vztekle a už otevíral pusu a chystal se toho chlapce spolknout. Anděla neváhala a postříkala ho svěcenou vodou. To Máru poněkud zaskočilo. „Já přece nejsem žádný upír, ty idiotko!“ vykřikl a tím probral chlapce z kontemplativního vytržení.
Když spatřil Andělu, tak se ji polekal. Mára byl pryč. Na to, abyste dokázali postřehnout jeho přítomnost, se musíte umět pekelně soustředit. Jde z něho strach. A to nejen tak ledajaký, ale přímo dotýkající se podstaty existence každého individua zvlášť. Avšak jenom pokud jste si vědomi jeho přítomnosti, máte naději se ho jednou provždy zbavit, a vymanit se tak z jeho kruté moci stálého znovuzrozování.
Anděla oslovila chlapce:
„Neboj se mě. Přišla jsem tě probudit ze snu. Žiješ v počítačové hře,“ pronesla a chlácholivě mu sundala cyberhelmu z hlavy.

*
Chlapeček zalapal šokovaně po dechu a upadl z herní konzoly na podlahu. V tu chvíli k němu přistoupil technik, uchopil ho za ucho a odvlekl za psycholožkou. Zaklepal na dveře její kanceláře a počkal na vyzvání. Poté, co se ozvalo:
„Vstupte,“ stiskl kliku, otevřel a i s chlapcem se ubral dovnitř nevelké a chlípností skrz naskrz prosáklé místnosti.
Nahá psycholožka se tam válela na divanu a četla si v bibli. Měla velká prsa, útlý pas, macatou řiť a dlouhé nohy. Technika pohled na ni přivedl k šílenství. Těsně před tím, než mu definitivně hráblo a on se s pěnou u huby rozběhl hlavou proti zdi, vykřikl:
„Mám podezření, že tenhle malý capart bere psychedelické drogy!“
Chlapec se na ni podíval a kohosi mu neodbytně evokovala. A v tom se rozpomenul! A současně spatřil naprosto ohavného chlapa, který se po něm sápal neuvěřitelně hubenými pahýly a s prsty, které připomínaly dlouhé a zahnuté pletací jehlice. V tu ránu luskla psycholožka prsty a řekla:
„Až napočítám do čtyř, na všechno zapomeneš, otevřeš oči, půjdeš za maminkou do čekárny a povíš jí, aby sem za mnou přišla.“

*
„Jedna, dva, tři, ČTYŘI!“
Nuemu otevřel oči. Připadal si mnohem líp, než sem s maminkou přišli. Za psycholožkou je poslala dětská doktorka, která si dělala už nějakou dobu starosti o jeho duševní zdraví. Nuemu měl totiž ve zvyku všude tam, kam zavítal, zanechávat rozporuplné vnímání reality, jež ani zdaleka nebylo konvenční a navíc se dalo skutečně fyzicky nahmatat. Tímto velice často způsobil rozvrat myslí lidí, kteří s tím jeho psychotropním sajrajtem přišli do styku. Z mnohých se pak stali nevyléčitelní schizofrenici trpící různými fantasmaty a paranoiou.
Dětská lékařka důrazně varovala jeho matku:
„Pokud se s tím něco neudělá, tak vám ho odeberou úřady a skartují ho ve smyslu protiopatření veřejného ohrožení. Uvědomte si, že vaše dítě je abnormální a moderní věda je na něco takového choulostivá. Co když by to dotáhl až k mesiášství a začal konat zázraky? Představte si, že by dal obyčejným lidem naději, a něco takového je z hlediska státní byrokracie zhola nepřípustné!“

*
Psycholožka se mu pravidelně snažila vymýt mozek, ale nedosáhla žádných konkrétních výsledků. Absolvovali spolu 8 sezení a nakonec rezignovala. Počkala, až jí Nuemu zavolá z čekárny svoji maminku, a té sdělila:
„Vaše poslední šance je psychiatrie. Znám tady na Snětíně jednu dobrou doktorku. Ta ho vyšetří a předepíše mu léky, jež ho s největší pravděpodobností otupí do té míry, že bude naprosto vymazaný. Ale osobně soudím, že tato varianta je mnohem lepší, než jeho smrt. Co myslíte?“
„Mně je to jedno,“ pronesla matka Nuemu, přehodila si nohu přes nohu, vytáhla si z kabelky, která byla zhotovená z její vlastní panenské blány, placatku vodky. Odšroubovala ji, hodila do sebe pořádný doušek a vzápětí si zapálila Rakovinu.
Psycholožka vzala ze šuplíku pistoli a střelila ji doprostřed čela.

*
V čekárně přikročila k Nuemu a oznámila mu:
„Tvoje matka je mrtvá. Zabila jsem ji.“
„Já vím,“ povzdychl si Nuemu a věcně pronesl: „Byla to stvůra.“
Psycholožka na něj hleděla s doširoka otevřenými ústy a nezmohla se na slovo. Nuemu odešel a nechal ji tam utonulou v psychických rozpacích. Byl smířený se svým osudem a věděl, že ho už brzy zatknou a zavraždí.

*
V parku Mazlení mu zastoupila cestu Anděla. Poznal ji. Vzpomněl si na sklep, na ni, i na Mára. Připadal si neskutečně prázdný a odevzdaný. Anděla ho pohladila po vlasech a nabídla mu trip.
„Zatím zraješ,“ konstatovala. „Není nutné pospíchat. Čím víc si uvědomíš své já, tím líp pro tebe a tvůj karmický vývoj. Pochop, že žiješ v blázinci a nikdo v něm není normální. Všechno to je podvod a i my sami…“

*
Opodál na lavičce seděl Jupe Vapulík. Měl na sobě klasicky jen tepláky. V jedné ruce svíral krabici poloprázdného čuča a v druhé dálkový televizní ovladač. Už nemohl ty choromyslné kecy poslouchat a se slovy:
„Jste kusy pičí!“ přeladil jejich kanál na program s francouzským pornem. Z koutků úst mu při pohledu na perverzitu začaly vytékat sliny lačné pohlavní žádostivosti.

*
Nová situace Andělu poněkud znepokojila a přistihla se u toho, že naletěla svým vlastním bludům. Spojila se mobilem s léčebnou na Marsu a požádala je, jestli by se mohla vrátit. Jakmile jí dali souhlas, vyrazila k nejbližšímu vesmírnému eskalátoru.
Nuemu byl sám a cítil se nesmírně depresivní – a v tu chvíli upadl zcela bezděky do nirvány.

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení