Komiksy

Komiksy: Sui Išida – Tokijský ghúl 1

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Tokijský ghúl 1

Nakladatelství Crew rozšířilo již tak bohatou nabídku japonských mang o novou komiksovou řadu. Je jí hororově laděná série Tokijský ghúl, vydávaná původně v japonském časopise Weekly Young Jump (Shūkan Yangu Janpu) v letech 2011–2014, která podle slov nakladatele patří k „nejúspěšnějším mangám současnosti“. O tom ostatně svědčí fakt, že r. 2015 překvapivě obsadila první místo v žebříčku nejprodávanějších japonských komiksů zveřejněném v New York Times.



Tokijský ghúl 1Hlavním hrdinou dané mangy je osmnáctiletý Ken Kaneki, vysokoškolský student, který prožívá všednodenní radosti i strasti spojené s životem mladých. To vše se ale změní, když si vyjde na rande s vytouženou dívkou. Ta jej zavede to tmavé uličky, kde se na mladíka vášnivě vrhne. Jaké je ale Kanekiho překvapení, když zjistí, že dívku k tomuto činu přiměla nikoliv vášeň, ale touha po něčem dobrém k snědku. Je to totiž ženský ghúl – příšera, která hoduje na lidech a v posledních dnech terorizovala tokijské obyvatele. Kanekimu se naštěstí podaří ghúlce uniknout, dojde ale k nehodě, při které dívka zemře a on je těžce zraněný. Zachrání ho včasná transplantace ghúlčiných orgánů, které mu ale obrátí život vzhůru nohama. Sám se stane ghúlem, ale jen napůl. Dostane se tak na hranici živých lidí a ghúlů, obětí a lovců. Ke které straně nyní patří? A jak se vyrovná s neukojitelnou chutí po lidském mase? To se dočtete v prvním díle poutavé mangy, která bude u nás pravidelně vycházet každé tři měsíce.

Postava ghúlů není ničím novým, autor Sui Išida, pro nějž je Tokijský ghúl komiksovým debutem, si ji vypůjčil z arabské mytologie, v níž takto bývá označována zlá bytost přebývající zpravidla na hřbitovech a živící se lidským masem. Ghúlové se nejednou objevili v literárním světě, potažmo i v komiksovém universu, zmiňme namátkou třebas u nás nedávno vydanou adaptaci Gaimanova románu První kniha hřbitovní (Comics Centrum, 2016). Podoba ghúlů je porůznu variována. Išida jim dal vzhled obyčejných lidí, kteří teprve ve finálním aktu ukážou svou pravou podobu – zčervenají jim oči (o jejich barvě se samozřejmě dozvídáme z textové části, po vizuální stránce se autor drží vžitého černobílého provedení charakteristického pro žánr mangy) a ze zad jim vyrostou obří chapadla zakončená ostrými drápy. Prostě nic, s čím byste se chtěli setkat, zvláště ne po setmění…

Oproti starším pracím, v nichž vystupují ghúlové, zombies a ostatní nemrtvé bytosti, je svět vytvořený Išidou něčím novým. Ghúlové opustili záhrobní lokace a nenápadně se začlenili do světa živých. Novum představuje i to, že nejde o hordu negramotných primitivů, ale o organizovanou skupinu inteligentních tvorů řídící se vlastními pravidly. I když… výjimky jsou všudypřítomné, a tak se i mezi ghúly občas najde vlk-samotář, který se vzpříčí nepsanému kánonu a začne lovit na vlastní pěst. A to většinou v nebývalé míře, protože ho prostě zabíjení lidí baví.

Smrt je leitmotivem celé série, což ale v případě mangy není ničím novým (v této souvislosti připomeňme např. řadu Death Note – Zápisník smrti, recenze zde). V prvním svazku se však do popředí dostávají spíše jiná témata, v celkovém pohledu dosti malicherná, která jsou spojena s přerodem mladého studenta v nemrtvého démona. Mezi nimi je to hledání vlastní identity, snaha vrátit se do starých kolejí nebo strach ze ztráty nejlepšího kamaráda. A pak je tu také hlad… Neutuchající hlad, který hlavní postava nemůže zahnat jinak, než že by v sobě potlačila zbytek lidskosti a dopustila se vraždy. Nebo je tu i jiná cesta, jak z toho ven?

První díl slibuje svižné čtení, při kterém si můžete vychutnat klasická schémata japonské mangy – vyprávěcí i ty vizuální. Z hlediska žánru jde sice o slabý hororový čajíček, ale to se může změnit, před sebou totiž máme ještě 13 svazků. A pokud byste si svět tokijských ghúlů zamilovali, pak se do něj můžete přenést i díky novele a anime sérii vytvořené na základě Išidova díla, popř. si můžete počkat na celovečerní film, jenž bude uveden do kin v roce 2017. 

Tokijský ghúl 1
Tokijský ghúl 1

Tokijský ghúl 1
Autor Sui Išida
Překlad Anna Křivánková
Ilustrace Sui Išida
Nakladatelství Crew
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 228
ISBN/EAN 978-80-7449-391-1
Ediční řada Tokijský ghúl

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Aktuality

  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  
  • Březnová Pevnost láká na Logana i Roberta Fabiana

    Venku se konečně začíná oteplovat, takže březnovou Pevnost si můžete vzít třeba na blízkou lavičku. Z obálky na vás vykoukne vousatej Logan alias Wolverine, který právě vstupuje do kin. Vzhledem k velikosti a zajímavosti tohoto projektu se není čemu divit, že se jedná o téma měsíce. Ale jestliže nejste jeho příznivcem, nemusíte se vůbec bát. Na následujících stranách se dočkáte mnoha jiných článků i recenzí.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Závěrka

    Ode dneška soutěžíme o knihu Závěrka z nakladatelství Argo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení