Komiksy

Spletitý labyrint duše

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
detail

Franz Kafka je jméno, jež bude znát nejspíš každý. Tento pražský žid, jenž se zálibou psal do šuplíku a k jakémukoli publikování ho přemlouval především jeho dobrý přítel Max Brod, který se ostatně velmi zasloužil o to, že jeho dílo poznal skoro celý svět, se dá považovat za autora specializujícího se na otázku lidské duše. Velkou roli u něj hraje byrokratický aparát, protože sám byl jeho součástí. Ale zcela jistě ho poznamenala už i samotná výchova a poté vzdělávací systém.

Dalším styčným bodem v Kafkově tvorbě je bezvýchodnost. Ta ostatně souvisí i s častým jevem, jímž je nedokončenost jeho rozsáhlejších prací. Autor dospěl do bodu, kdy prostě nemělo smysl pokračovat dál. Román svým způsobem, v našem případě Zámek, lze považovat za uzavřený a hotový, i přesto, že končí v půli věty. Těžiště příběhu spočívá v neustálém zápase zeměměřiče K., kterého nikdo nepotřebuje, každému je jen na obtíž, ale přesto odmítá odejít, s překážkami, jež mu brání setkat se s vysokým zámeckým úředníkem Klammem, jenž se pomalu jeví být spíše fantomem než skutečným člověkem.

knihaNemalou roli také hraje sexualita, která je spojená se špínou a ponížením. Kafka z ní vytesává nevábné typy lidí, protože takoví vesměs jsme, nenapravitelně živočišní a poživační. Realita je chrám vystavěný z našich tužeb a přání. Naše vnímání je poškozeno přebujelostí ega a z něj plynoucí nekritické sebestřednosti.

K. je pomyslný vězeň, který může kdykoli odejít, ale má vůbec kam?

Zámek vydaný letos nakladatelstvím Labyrint je pojatý jako komiks. Scénáře se ujal Davide Zane Mairowitz, spisovatel, dramatik, rozhlasový režisér a překladatel žijící ve Francii. Kresbu pak zastal Jaromír 99, jehož mnozí mají neodmyslitelně spojeného s úspěšnou trilogií Alois Nebel.

Existence zeměměřiče K. ve vesnici pod Zámkem je bezútěšná. Vše se staví proti němu. Kafka předestírá marnost pachtění člověka. Jakákoli naše snaha je předem odsouzená k neúspěchu.

Naváže intimní poměr, obdrží alternativní místo školníka, kterého kvůli tomu museli vyhodit, aby mu jeho milenka nakonec dala kopačky kvůli imbecilnímu pomocníkovi.

Pojetí Kafkova světa je ryzí černá groteska. Ale místo smíchu nám vesměs přejíždí mráz po zádech.

Tím, že se nám Kafka vydal svojí bezmeznou upřímností v šanc, odhalil mnohé i v nás jako takových.

Stal se zrcadlem nejen nás samých, ale i své doby, kterou výrazným způsobem ovlivnily dvě světové války s nepřeberným množstvím lidských obětí a těžkých hospodářských ztrát. V Kafkově literatuře je zřetelně patrná stopa krize moderního člověka, který jakoby se ocitl v duchovním vakuu. Ztratili jsme kontakt s podstatou bytí a zůstala nám pouhá ontologická bezradnost.

„Herr KLAMM je pán ze Zámku. A co jste vy? Nejste NIC. Cizinec, kvůli kterému jsou neustále opletačky…
…který svedl naši malou Frídu a jemuž ji bohužel musíme dát za ženu!
KLAMM jakživ nepromluvil s jediným člověkem ze vsi. Bylo to veliké vyznamenání pro Frídu, že aspoň občas zavolal její jméno a že dostala povolenou tu špehýrku…
…avšak ani s ní nikdy nepromluvil.“
(Kafka F., Mairowitz, D. Z., Jaromír 99. Zámek. Labyrint: Praha, 2013, nečíslováno.)

Knihu Zámek vydalo nakladatelství Labyrint

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení