Knižní novinky

Smutné tropy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

Světoznámý cestopis francouzského etnologa, zakladatele moderní antropologie a jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století.



kniha"Cestovatelství a cestovatele nenávidím, a teď se tu chystám vyprávět o svých vlastních výpravách." Těmito slovy začíná nejslavnější a nejčtenější kniha jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. Smutné tropy, které byly přeloženy do několika desítek jazyků, jsou všeobecně považovány nejen za průkopnickou práci mimořádného teoretického významu, nýbrž i za skvělé literární dílo: pro miliony čtenářů na celém světě se staly kultovní knížkou.

Antropolog, etnolog, lingvista a filozof Claude Lévi-Strauss (1908-2009) patří mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili poválečné západní myšlení. Je označován za jednoho z otců strukturální antropologie, jež změnila pohled západní civilizace na život přírodních národů.

Smutné tropy, které poprvé vyšly v roce 1955, umně kombinují autobiografické a cestopisné vyprávění s filozofickými úvahami a analýzami života indiánských kmenů v Jižní Americe. Autor zde popisuje svou cestu k etnologii, zabývá se otázkami antropologie jako disciplíny, seznamuje čtenáře se svými poznatky o kultuře Kaďuvejů, Bororů, Ňambikwárů a Tupíů-Kawahíbů a rozvíjí teoretické základy svého strukturalistického přístupu. Kniha je vybavena množstvím ilustrací včleněných přímo do textu a obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu s černobílými fotografiemi původních obyvatel Brazílie.

"Claude Lévi-Strauss byl možná posledním ,velkým teoretikem' dvacátého století, jeho knihy dodnes povinně čtou nejen antropologové, ale všichni studenti sociálních věd. Slavný profesor ale věděl, že kdo si neumí ulovit v lesních bažinách kapybaru, kdo nechodil na lov opic s foukačkou s jedovatými šipkami namočenými do kurare, ten nemůže ni-kdy pochopit astronomické kódy, význam východu či západu Plejád, jejich složitou, doslova zakódovanou symboliku.… Kouzlo antropologie objevil sám na sobě při několikaletém terénním výzkumu v brazilské Amazonii a Mato Grossu koncem třicátých let. Jeho zkušenosti zvláš ť mezi kmeny Ňambikwárů či Tupíů-Kawahíbů jsme mnozí z nás obdivovali při čtení doslova kultovních Smutných tropů - knihy, již si oblíbilo laické publikum celého světa a která mne osobně uvrhla do víru amazonské džungle na celý život."   (Mnislav Zelený)

"Smutné tropy jsou zprávou z cesty k jihoamerickým indiánům. Je to protokol o způsobu, jakým se autor distancoval od vlastní společnosti. Je to ale zároveň dokument o ztrátě iluzí, které si mladý badatel činil o předmětu svého studia. Právě zklamání z expedice do tropů, setkání s chudobou na hranici civilizace - to vše vytváří z Lévi-Sraussových analýz gesto, které mělo takzvaně primitivním společnostem vrátit jejich důstojnost." (Henning Richter)

Claude Lévi-Strauss se narodil v Bruselu rodičům židovského původu. Vystudoval na Sorbonně filozofii a práva. V roce 1935 nastoupil jako profesor na brazilskou univerzitu v São Paulu a bylo to právě v Brazílii, kde objevil kouzlo oboru zvaného antropologie. Na základě studia tamních kmenů, za kterými se vypravil do oblasti Mato Grosso a do okolí Amazonky, začal utvářet první myšlenky strukturální antropologie, jež později zásadním způsobem ovlivnily vývoj tohoto oboru v celosvětovém měřítku. Průběh a výsledky svého pobytu mezi brazilskými indiány poutavě popsal na stránkách slavného cestopisu Smutné tropy.

Po návratu do Francie sloužil jako dobrovolník v armádě, krátce po kapitulaci Francie se ale rozhodl kvůli svému původu uchýlit do Spojených států amerických, kde přednášel na New School for Social Research. V USA zůstal až do roku 1944. Po válce se stal kulturním poradcem velvyslanectví v New Yorku, roku 1949 se stal náměstkem ředitele antropologického muzea v Paříži, později profesorem religionistiky na École pratique des hautes études. V letech 1959 až 1982 přednášel sociální antropologii na Collège de France. Lévi-Strauss byl členem francouzské, americké, britské, holandské a norské Akademie, nositelem ceny Erasmus a Viking Fund, doctor honoris causa univerzit v Bruselu, Oxfordu, Chicagu, Stirlingu, Yale a Columbii. Byl autorem desítek článků a knih. K jeho nejvýznamnější dílům patří: Cesta masek (česky 1996), Myšlení přírodních národů (česky 1996), Mythologica I. - IV. (česky 2006 až 2008), Rasa a dějiny (česky 1999), Smutné tropy (česky 1966), Strukturální antropologie (česky 2006), Strukturální antropologie II. (česky 2007) a Totemismus dnes (česky 2001).

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu La Loba

    Ode dneška soutěžíme o dva kódy ke stažení audioknihy La Loba z nakladatelství Audiotéka. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení