Knižní novinky

Smutné tropy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

Světoznámý cestopis francouzského etnologa, zakladatele moderní antropologie a jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století.



kniha"Cestovatelství a cestovatele nenávidím, a teď se tu chystám vyprávět o svých vlastních výpravách." Těmito slovy začíná nejslavnější a nejčtenější kniha jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. Smutné tropy, které byly přeloženy do několika desítek jazyků, jsou všeobecně považovány nejen za průkopnickou práci mimořádného teoretického významu, nýbrž i za skvělé literární dílo: pro miliony čtenářů na celém světě se staly kultovní knížkou.

Antropolog, etnolog, lingvista a filozof Claude Lévi-Strauss (1908-2009) patří mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili poválečné západní myšlení. Je označován za jednoho z otců strukturální antropologie, jež změnila pohled západní civilizace na život přírodních národů.

Smutné tropy, které poprvé vyšly v roce 1955, umně kombinují autobiografické a cestopisné vyprávění s filozofickými úvahami a analýzami života indiánských kmenů v Jižní Americe. Autor zde popisuje svou cestu k etnologii, zabývá se otázkami antropologie jako disciplíny, seznamuje čtenáře se svými poznatky o kultuře Kaďuvejů, Bororů, Ňambikwárů a Tupíů-Kawahíbů a rozvíjí teoretické základy svého strukturalistického přístupu. Kniha je vybavena množstvím ilustrací včleněných přímo do textu a obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu s černobílými fotografiemi původních obyvatel Brazílie.

"Claude Lévi-Strauss byl možná posledním ,velkým teoretikem' dvacátého století, jeho knihy dodnes povinně čtou nejen antropologové, ale všichni studenti sociálních věd. Slavný profesor ale věděl, že kdo si neumí ulovit v lesních bažinách kapybaru, kdo nechodil na lov opic s foukačkou s jedovatými šipkami namočenými do kurare, ten nemůže ni-kdy pochopit astronomické kódy, význam východu či západu Plejád, jejich složitou, doslova zakódovanou symboliku.… Kouzlo antropologie objevil sám na sobě při několikaletém terénním výzkumu v brazilské Amazonii a Mato Grossu koncem třicátých let. Jeho zkušenosti zvláš ť mezi kmeny Ňambikwárů či Tupíů-Kawahíbů jsme mnozí z nás obdivovali při čtení doslova kultovních Smutných tropů - knihy, již si oblíbilo laické publikum celého světa a která mne osobně uvrhla do víru amazonské džungle na celý život."   (Mnislav Zelený)

"Smutné tropy jsou zprávou z cesty k jihoamerickým indiánům. Je to protokol o způsobu, jakým se autor distancoval od vlastní společnosti. Je to ale zároveň dokument o ztrátě iluzí, které si mladý badatel činil o předmětu svého studia. Právě zklamání z expedice do tropů, setkání s chudobou na hranici civilizace - to vše vytváří z Lévi-Sraussových analýz gesto, které mělo takzvaně primitivním společnostem vrátit jejich důstojnost." (Henning Richter)

Claude Lévi-Strauss se narodil v Bruselu rodičům židovského původu. Vystudoval na Sorbonně filozofii a práva. V roce 1935 nastoupil jako profesor na brazilskou univerzitu v São Paulu a bylo to právě v Brazílii, kde objevil kouzlo oboru zvaného antropologie. Na základě studia tamních kmenů, za kterými se vypravil do oblasti Mato Grosso a do okolí Amazonky, začal utvářet první myšlenky strukturální antropologie, jež později zásadním způsobem ovlivnily vývoj tohoto oboru v celosvětovém měřítku. Průběh a výsledky svého pobytu mezi brazilskými indiány poutavě popsal na stránkách slavného cestopisu Smutné tropy.

Po návratu do Francie sloužil jako dobrovolník v armádě, krátce po kapitulaci Francie se ale rozhodl kvůli svému původu uchýlit do Spojených států amerických, kde přednášel na New School for Social Research. V USA zůstal až do roku 1944. Po válce se stal kulturním poradcem velvyslanectví v New Yorku, roku 1949 se stal náměstkem ředitele antropologického muzea v Paříži, později profesorem religionistiky na École pratique des hautes études. V letech 1959 až 1982 přednášel sociální antropologii na Collège de France. Lévi-Strauss byl členem francouzské, americké, britské, holandské a norské Akademie, nositelem ceny Erasmus a Viking Fund, doctor honoris causa univerzit v Bruselu, Oxfordu, Chicagu, Stirlingu, Yale a Columbii. Byl autorem desítek článků a knih. K jeho nejvýznamnější dílům patří: Cesta masek (česky 1996), Myšlení přírodních národů (česky 1996), Mythologica I. - IV. (česky 2006 až 2008), Rasa a dějiny (česky 1999), Smutné tropy (česky 1966), Strukturální antropologie (česky 2006), Strukturální antropologie II. (česky 2007) a Totemismus dnes (česky 2001).

 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení