Mystika poštovních obálek

• 

Recenze

Vytvořeno 23. 10. 2014 3:00

Autor: Jiří Lojín

Poštovní obálky s cizokrajnými známkami mají nádech romantiky a tajemna. Evokují dálky, jež musely urazit, a množství osudů těch, kteří s nimi na jejich cestě přišli do styku. Možná by se romantická představa dala vztáhnout na všechny dopisy s výjimkou těch s modrým a červeným pruhem, ale obvykle obsahují jen reklamu prodejců bazénů a zahradního nářadí. Žijeme v době, kdy exotické dopisy mizí, za několik let se setkáme jen s kousky zapomenutými na dně zásuvek psacích stolů. Stávají se vzácností, vytlačovanou různými způsoby elektronické komunikace. Dalibor Funda se ve své knize Gutta schreibt zamýšlí nad zvláštní silou, s jakou mohou dopisy zamíchat lidskými osudy.

Gutta schreibt s nezvyklým podtitulem Kasadamaoua mengoroune runadamawa je z formálního hlediska sbírka povídek. Začteme-li se ale do nich, brzy zjistíme, že texty mají mnoho spojovacích bodů. Záhy poznáme pečlivě komponovanou povídkovou knihu, jejíž děj přechází od období před druhou světovou válkou po současnost. Hrdinové povídek si předávají pomyslnou štafetu, autor postupně upírá svou pozornost z jednoho na druhého. Řídí se pravidlem, že vše, co se v textu objeví, má svůj účel, pokud není zjevný hned, pak určitě vyjde najevo později.

První povídky se jeví zcela realisticky, pomineme-li „náhodné“ propojovací linie vedoucí od zcela obyčejných lidí až k Hitlerovi a Evě Braunové. Postupně autor dává svým textům více magických prvků, jež se nejdříve maskují za podivuhodné náhody, později z nich vystupuje svérázná mystika, svazující dopisy a osudy.

Nejvýrazněji autor svůj záměr čtenáři předkládá v titulní povídce Gutta schreibt, v níž vystupují svérázná poštovní doručovatelka Bartošová a sběratelé - či jak je doručovatelka nazývá „sběrači“- známek Uxa a Konrád. Autor mystiku kamufluje snem, ale sen se k mystice hodí, protože umožňuje chápat významy bez blokování obtížnou logikou.

Poslední povídka završuje sbírku poněkud nečekaným způsobem a nutí čtenáře přemýšlet, proč jsou těsná náhodná spojení zastřešena tak vzdálenou postavou, jakou je slavný doktor Schweitzera, promlouvající přes propast mnoha let. Jeho dopis se poněkud míjí s příjemcem, fyzicky i obsahově. Čtenář v něm může hledat hlubokou symboliku, může ji však také odmítnout - autor možná jen blafuje a mystické poselství pouze předstírá svou hloubku.

Povídky jsou psány v jednotném stylu, přímá řeč není uvozena, pouze zdůrazněna kurzívou. Rozhovory, převážně dialogy, tvoří těžiště textů, autor je koncipuje jako svižné, psané krátkými, nepříliš rozvitými větami. Snaha o rychlé střídání mluvčích s sebou nese i negativní důsledky - hovory se trochu podobají scénám z filmu Na samotě u lesa, kdy Zdeněk Svěrák v roli tatínka stále dokola a většinou neúspěšně vysvětluje svému mírně natvrdlému synkovi taxonomii žížal či kdo je to vlastně ten nebožtík.

Knize Dalibora Fundy se rozhodně nedá upřít originalita. Náznak jistého tajemství vytváří motor, nutící čtenáře dočíst povídky až do konce a hledat v textu podstatu myšlenky, kterou v něm autor skryl. Druhá světová válka již sice není aktuálním tématem, pro autora však představuje pouze kulisy, v nichž se jeho hra odvíjí. Tak jako ve většině případů, i v tomto se potvrdilo, že nakladatelství Novela bohemica klade důraz na kvalitu, nikoliv na známá, dobře prodejná jména.
 
FUNDA, Dalibor. Gutta schreibt: kasadamaoua mengoroune runadamawa. Vyd. 1. Praha: Novela bohemica, 2014, 148 s. Vlny (Novela bohemica). ISBN 978-80-87683-35-4.