Dějiny literatury

Nejčastější motivy romské prózy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Romská literatura v sobě nese poměrně specifické znaky. Můžeme na ni nahlížet jako na celek. Romští autoři ve svých povídkách čerpají ze své ústně z generace na generaci předávané tradice.



Romská kultura je tedy založena na samotném vyprávění příběhů. Milena Hübschmannová k tomu dodává: Osobitý charakter romských pohádek nespočívá samozřejmě v původnosti motivů, ale ve zvláštním a svébytném přetváření motivů běžných v celé indoevropské oblasti (Romské pohádky, 1999).

Proto se nám romské příběhy jeví jako pohádky, ve kterých se objevují duchové a další nadpřirozené síly, ve kterých ale na rozdíl od skutečných pohádek, které známe z dětství, nevyhrává pouze to dobré a zlé je přemoženo.

Místy jsou tyto poměrně jednoduché (ve smyslu tematické a kompoziční jednoduchosti) příběhy plné peprného jazyka, lascivních témat, ale také trpkosti nad tím, čím vším si Romové museli v minulosti projít, aby si vydobyli své místo na slunci. A jejich příběhy jim k tomuto místu alespoň částečně dopomohly a pomáhají i nadále.

Nyní se již zaměřme na konkrétní motivy, které se v povídkách nejčastěji objevují. Není třeba dlouze rozpitvávat nepříliš dobrý vztah mezi většinou českého obyvatelstva a romskou menšinou. Kořeny tohoto vztahu plného vzájemné nedůvěry na obou stranách sahají už do doby příchodu Romů na území Českých zemí, tedy zřejmě do 15. století (není však doloženo). A tak se mají Romové potřebu vůči majoritě vymezovat až izolovat.

V povídkách se lze mnohdy dočíst, že vše, co přišlo do styku s gádži, je nečisté (degeš). Jakkoliv se na první pohled může zdát, že je vztah mezi romským hrdinou a gádžem  v pořádku, je to opravdu jen zdání. To spíše jeden od druhého něco potřebují. Není prohřeškem, když Rom lže nebo okrade gádže, protože prostě není jeho přítelem.

Na druhé straně se v romských příbězích objevuje i celkem přirozená snaha se bílé majoritě vyrovnat. A to jak v chování a oblékaní, tak v podobě romských domovů. I mezi Romy je častokrát lépe vnímán ten, kdo má světlejší pleť.

Přesto se ale traduje úsměvný příběh o tom, jak na svět přišli Romové, který pod názvem Jak byli stvořeni Romové převyprávěla Helena Demeterová. Praví se v něm, že když Bůh tvořil lidi, tak že je pekl v troubě. Poprvé zaspal a vytáhl je příliš pozdě, a proto se lidi připálili, čímž vznikli černoši, které pak Bůh umístil do teplého podnebí. Podruhé už se ale bál, aby to znovu nezkazil, a tak vytáhl lidi příliš brzy. Tak vznikli běloši, které umístil do chladnějšího podnebí. Do třetice se to Bohu už konečně povedlo a vytáhl lidi v pravý čas – tak akorát – a tak vznikli Romové.

Tímto milým vyprávěním pro tentokrát končíme a k motivům romských povídek se vratíme zase příště.

 

Soutěže

Aktuality

  • Kniha ti sluší 2018: Světový (tý)den knihy a autorských práv se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách, zapojí se řada autorů i nakladatelů

    Další ročník osvětové kampaně Svazu českých knihkupců a nakladatelů Kniha ti sluší podporující českou knižní kulturu se blíží – od 23. do 29. dubna se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách po celé České republice. Zapojí se do něj celá řada autorů i nakladatelů. Jedním z letošních témat je ochrana autorských práv. Pro všechny příznivce knížek a čtení je připraven dárek v podobě slevového kupónu na knihy, který bude během trvání kampaně uplatnitelný ve všech spřízněných knihkupectvích. SČKN připravilo také soutěž pro třídní kolektivy ze základních škol, kterou společně s dětskými autory Janou Klimentovou, Hynkem Klimkem a Tomášem Němečkem vyhlásí 23. dubna od 10.00 v Paláci knih Luxor. Tváří letošního ročníku se stal oblíbený youtuber Kovy.

    Číst dál...  
  • HumbookFest zveřejnil první zahraniční hvězdu

    Sara Raaschová je prvním zahraničním hostem literárního festivalu pro mladé HumbookFestu. Podpis od autorky série Sníh nebo popel si můžete přijít vyzvednout 6. října 2018 do Kongresového centra v Praze.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení