Dějiny literatury

Čeští autoři a Nobelova cena za literaturu

1 1 1 1 1 (6 hlasů)
kniha 100x100
Nobelova cena za literaturu byla poprvé udělena v roce 1901. Tímto prestižním oceněním byli „obdarováni“ například Henryk Sienkiewicz (1905), Romain Rolland (1915), Thomas Mann (1929), William Faulkner (1949), Ernest Hemingway (1954), William Golding (1983) nebo Günter Grass (1999). Z českých autorů se může Nobelovou cenou za literaturu pyšnit pouze Jaroslav Seifert; významné literární ocenění bylo tomuto českému básníkovi uděleno 12. října 1984.

 

Na Nobelovu cenu za literaturu byli z českých autorů mimo jiné nominováni Jaroslav Vrchlický, Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina, Karel Čapek, Vladimír Holan, Milan Kundera nebo Arnošt Lustig. Tito čeští autoři ovšem nejprestižnějšího literárního ocenění nedosáhli.

Jaroslav Seifert: První český laureát Nobelovy ceny za literaturu

Jaroslav Seifert obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V tomto roce bylo Seifertovi již 83 let, a tak cenu kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu převzala ve Stockholmu jeho dcera Jana. Za to, že dosáhl mety nejvyšší v oblasti literárního ocenění, dostával Jaroslav Seifert blahopřání z celého světa. Pouze československé státní orgány zůstávaly nadále chladné a udělení této prestižní ceny odbyly několika řádky v kulturní rubrice novin:

„Nobelova cena J. Seifertovi
Stockholm/Praha, 11. října (ČTK) - Podle sdělení tiskových agentur ze Stockholmu byla ve čtvrtek udělena Nobelova cena za literaturu pro rok 1984 národnímu umělci Jaroslavu Seifertovi.
K této poctě Jaroslavu Seifertovi, který je toho času v nemocničním ošetřování, osobně blahopřál jménem Svazu spisovatelů ředitel nakladatelství Čs. spisovatel, zasloužilý umělec Jan Pilař.“

(Rudé právo, 12.října 1984)

Český básník Jaroslav Seifert byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen poprvé v roce 1953, kdy ho nominoval profesor Albert Pražák. Seifert byl dále na cenu nominován v roce 1968, kdy jej komisi Švédské akademie věd navrhl francouzský spisovatel Louis Aragon, a to za velké podpory lingvisty a profesora Harvardské univerzity Romana Jakobsona. Jakobson následovně svůj návrh opakoval v letech 1969, 1976, 1978 a 1979, ale neúspěšně.

Rozhodnutí Švédské akademie věd v roce 1984 ve prospěch Jaroslava Seiferta bylo opravdu nečekané a překvapilo velkou část uměleckého světa. Na druhou stanu, udělení Nobelovy ceny za literaturu se stalo zdrojem nepříjemného konfliktu mezi básníkem a představiteli tehdejšího Československa. Podle stranických a vládních orgánů totiž nebyl Seifert jako signatář Charty 77 tím nejlepším, kdo by měl Československo reprezentovat ve světě.

Nominovaní čeští autoři


Prvním českým autorem nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu byl Jaroslav Vrchlický, který byl navržen v roce 1904 a 1911. V letech 1914 a 1915 byl na cenu navrhován také jeho současník – Josef Svatopluk Machar, který však neměl výraznější šanci na úspěch.

Významným i výrazným českým autorem, jenž byl na Nobelovu cenu navržen celkem osmkrát – a to v letech 1916, 1917, 1918, 1921, 1925, 1928 a 1929, byl básník Otokar Březina, který ovšem o prestižní literární ocenění nijak nestál. V dopise Anně Pammrové 21. dubna 1914 například napsal:

„... myšlenka o ceně, o níž se zmiňujete, byť sebeupřímněji míněná, je vyložené šílenství. Ani slova o tom; každé působí mi bolest. Nechci, aby mé jméno bylo vůbec uváděno ve spojení s takovými věcmi. Tam není mé místo.“

(Březina, Otokar (2004). Korespondence. Brno: Host.)

Dalším českým autorem, jenž byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen několikrát za sebou, byl Karel Čapek. Karel Čapek byl nominován celkem sedmkrát, a to každoročně od roku 1932 do roku 1938. Všechny návrhy týkající se Karla Čapka podepsala desetičlenná skupina profesorů Karlovy univerzity – mezi nimi například profesor Josef Šusta a profesor Josef Janek.

Svazem československých spisovatelů byl v roce 1968 na Nobelovu cenu za literaturu navržen také básník Vladimír Holan. Holan ovšem neuspěl, v tomto roce se laureátem ceny stal Samuel Beckett.

Ze současných českých autorů byli na Nobelovu cenu za literaturu nominováni ve Francii žijící Milan Kundera a také Arnošt Lustig, zabývající se tematikou holocaustu.

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení