Dějiny literatury

Historie a současnost Literárních novin

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha 100x100
Literární časopisy v České republice, resp. Československu byly vždy závislé na společensko-politické situaci, a tak spolu s dějinným vývojem opisovaly křivky od rozkvětu k útlumu a zpět. Jestliže třeba za komunistické normalizace vycházelo jen několik tvrdě cenzurovaných literárních periodik a časopisy samizdatové či exilové byly přístupné jen omezenému okruhu čtenářů, po listopadové revoluci 1989 nastal publikační boom.

 

Zakazované časopisy začaly vycházet oficiálně, obnovila se řada titulů z 60. let, denní tisk věnoval knižní produkci značnou pozornost. Po čase však mnohé literární tiskoviny zanikly – tentokrát z důvodů finančních – a v novinách se objevoval sílící příklon ke komerční kultuře a rozmanitosti.

Od poloviny 90. let minulého století začala vznikat řada menších, často regionálních časopisů, které reagovaly na aktuální tuzemské literární trendy a dávaly prostor i nezavedeným autorům. Tato situace trvá v podstatě dodnes. Existuje několik celorepublikových časopisů (Tvar, Host, Literární noviny) a pak řada menších, regionálních či ideově vyhraněných, které se ovšem často potýkají s nedokonalou distribucí.

Literární noviny byly založeny roku 1952. Titul toto periodikum převzalo od stejnojmenného propagačního měsíčníku nakladatelství ELK (Evropský literární klub), zároveň šlo o doslovný překlad sovětského časopisu Litěraturnaja gazeta, s nímž redakce od založení navázala těsné styky. Ročně vycházelo 52 čísel, která měla cca 20 stran.

Jednalo se o politicko-kulturní týdeník, který přinášel politickou publicistiku, ekologicky zaměřené statě, články o současném umění a ukázky z původní tvorby. Součástí byly přílohy Nové knihy a Občanské noviny. Zpočátku list věnoval hodně pozornosti i vědě, časté zde byly medailony domácích i cizích literátů, o divadle a filmu, estetické otázky, hudba, jazyková kultura, filozofie a ideologie, drobné satirické útvary atd. Součástí byly i programy rozhlasu a televize, přehled filmových představení, divadelních programů, koncertů, výstav…

V 50. a 60. letech se v jednotlivých číslech odráží proměny politicko-kulturní atmosféry, především vztah mezi Svazem čs. spisovatelů a KS – zpočátku zde vycházely např. články v duchu komunismu a články oslavující komunistické vůdce a literáty, politické a budovatelské zaměření měla i otiskovaná próza a poezie. Také literární kritika se nesla v duchu socialistického realismu.

Částečné oživení nastalo v roce 1955 v souvislosti s přípravami na 2. sjezd SČSS – v periodiku se objevují ankety, nové rubriky a diskuze. Od roku 1956 je zveřejňováno větší množství příspěvků o cizích literaturách a kultuře v zahraničí, rozhovory se spisovately či besedy. Později došlo k utlumení ze strany KS, které však bylo nahrazeno tzv. otvíráním oken do světa a odbouráváním tabuizovaných oblastí  (např. debaty o postavení ženy ve společnosti, romská problematika, životní prostředí, vztah státu k církvi).

Když Literární noviny nezveřejnily diskuzní vystoupení 4. sjezdu SČSS, byli vyloučeni z KSČ I. Klíma a L. Vaculík. Redaktoři byli propuštěni a nahrazeni novou redakcí. Šéfredaktorem se stal Jan Zelenka (později ředitel Čs. televize, píše o něm např. P. Kohout ve svém memoárrománu Kde je zakopán pes). Vedení se tak dostává pod dohled ministerstva kultury a informací, je zcela změněn obsah a okruh přispěvatelů. Jméno bylo změněno na Kulturní noviny, které poté zanikly.

Na tradici Literárních novin  navázaly Literární listy, později zkráceně nazývané Listy. Předstíraly přímou návaznost – převzaly grafickou úpravu, zavedené rubriky atd. To bylo později také pozměněno, v nové podobě vycházely jen do konce dubna 1968. Periodikum bylo poznamenáno nedostatkem kvalitních příspěvků a spolupracovníků, proto si vypomáhalo hlavně překlady a ukázkami z knih a rozhovory se sovětskými umělci.

V roce 1990 navazuje na tradici Literárních novin, Literárních listů a Listů literární týdeník nazvaný Literární noviny. Začal vycházet jako příloha Deníku, od roku 1992 vychází samostatně. Šéfredaktorem byl Vladimír Karlík. List byl zaměřen na kulturně-politickou oblast, vycházely zde  příspěvky ze všech oblastí umění, filozofické a publicistické komentáře k aktuálnímu politickému a společenskému dění. Literatura se však stala pouze jednou ze zájmových sfér. Redaktoři se začali více věnovat otázkám ekologie, stavu české společnosti, elektronickým médiím aj. Ke krizi zde došlo v roce 1999, kdy se stal novým šéfredaktorem mladý zastánce ekologických aktivit a kritik politické situace Jan Patočka. Pod jeho vedením se Literární noviny staly týdeníkem vysloveně společensko-politicko-kulturního charakteru.

Bývalí redaktoři Literárních novin založili časopis jménem A2 podle adresy v Praze – Americká ulice číslo 2 –, kde redakce sídlí. Vedle rubriky věnované novinkám v uměleckém dění u nás i v zahraničí zde nalezneme rubriky Literatura, Film, Hudba, Výtvarné umění aj.

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení