Dějiny literatury

Gotický román: Předchůdce moderního hororu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kvet
Hororově laděné příběhy nejsou objevem dvacátého století. Lidé se odjakživa nejen rádi smáli, ale také báli – hlavně když jim samým nic nehrozilo. Romány hrůzy začaly vznikat již v době anglického romantismu, a to v druhé polovině osmnáctého století. Jejich účelem bylo oživit ducha středověku, proto jsou nazývány romány gotickými  anebo černými.

 

Nutno zdůraznit, že gotický román postavil základy ikonografie pozdější hororové literatury a filmů. Typickými atributy gotického románu byl děs, tajemno, nadpřirozené jevy, kletby, šílenství, láska nevinné dívky aj. V gotický románech autoři psali například o hřbitovech, ruinách hradů a kostelů, upírech, duších, nočních můrách, prokletých rodinách nebo o pohřební zaživa.

Čtenář z jednadvacátého století si lehce všimne toho, že gotické romány jsou založeny na černobílém vidění postav. Neexistuje zde postava neutrální, v románech tohoto typu nalezneme pouze hrdiny a padouchy (tj. upíry, duchy nebo nestvůry). Při četbě gotického románu také nejeden moderní čtenář zakroutí hlavou nad naivními milostnými zápletkami, které jdou ruku v ruce s hrůzostrašnými scénami.

Za zakladatele gotické literatury je považován Angličan Horace Walpole (1717–1797), který roku 1764 vydal román Otrantský zámek. Tento román, jenž je hororovým příběhem odehrávajícím se v dobách křižáckých válek, se snažil vyvolat ve čtenáři líčením strašidelného příběhu hrůzu a strach. Pro zajímavost, aby Walpole dodal své knize na tajemnosti, lživě prohlašoval, že text knihy je původním středověkým románem, který objevil a znovu vydal.

Walpolův Ontrantský zámek inspiroval tvorbu anglické literátky Clary Reevové (1729–1807), která pod jeho vlivem napsala mimo jiné román Starý anglický baron (1777). Reevová navázala na Walpola nejen v hlavní dějové ose, ale také v řadě detailních prvků, které se potom ustálily a jsou výplní většiny následujících gotických románů. Mezi takovéto prvky patří například přenocování v tajemné komnatě nebo nečekaný šlechtický původ u někoho z chudé rodiny.

Ke klasikům gotického žánru patří také Ann Radcliffová (1764–1823), autorka slavného Sicilského románu (1790), v němž můžeme narazit nejen na autorčino zalíbení v přírodě, ale i na půlstránkové odbočky, které zapadají do děje a zpestřují jej. Témata odboček jsou různá – od názoru na náboženství, lásku nebo štěstí až po pohled na atmosféru hřbitova. Radcliffová také v románu zcela oddělila hrůzostrašné a milostné linie, aby je následně mohla v závěrečné pointě proměnit v jednu.

Anglický spisovatel a dramatik Mathew Gregory Lewis (1775–1818) se přiblížil ke gotické literatuře anonymním vydáním románu Mnich (1796). Většina recenzentů knihu ihned odmítla jako nabubřelou a nepřirozenou, někteří ji dokonce označovali za trestuhodně obscénní. Na základě této špatné pověsti však román Mnich dosáhl nehorázného úspěchu. Když se Lewis později přihlásil k autorství, byl obviněn z veřejného pohoršení. Například lord George Gordon Byron o něm napsal, že „proměnil básnictví ve hřbitov“.

Gotickým románem Frankenstein (1818), jenž vypráví příběh mladého vědce Viktora Frankensteina, který stvořil umělého člověka – monstrum ohyzdné podoby s nadlidskou silou, zazářila Mary Shelleyová (1797–1851), druhá manželka anglického romantického básníka Percy Bysshe Shelleyho. Původní verzi příběhu o Frankensteinovi autorka napsala během deštivého léta roku 1816, které trávila spolu se svým nastávajícím manželem Shelleym na dovolené u lorda George Gordona Byrona. Literáti si deštivé odpoledne krátili vymýšlením hrůzostrašných historek. Zatímco Shelleyová vytvořila kultovní román Frankenstein, lord Byron napsal fragment povídky Vampýr, kterou následně k vydání přepsal John William Polidori (1795–1821), jenž byl anglickým spisovatelem, Byronovým osobním lékařem a společníkem na cestách.

Povídka Vampýr se stala jednou z inspirací pozdějších upířích hororů. Pro zajímavost, snad nejslavnějším upírem devatenáctého století se stal hrabě Drákula, který byl původně zobrazen v románu irského spisovatele Abrahama Stokera (1847–1912) a který svou pozici uhájil i ve století dvacátém.

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení