Dějiny literatury

Charlotte, Emily a Anne Brontëovy, sestry, které v anglické literatuře zaujímají přední příčky v oblasti viktoriánského románu. Jejich dílo je navzájem odlišné, ačkoli má podobný základ v inspiraci. Inspirace, která pramení z formativního skličujícího dětství, které všechny tři prožily. Snad prostředí ponurých vřesovišť a vytváření imaginárního světa, které se často objevují i v jejich románech, zapříčinilo jejich literární pohnutky. Jejich společným a málo úspěšným dílem byly Básně Curera, Ellise a Actona Bellových (1846), poté se jejich cesty rozešly a sestry začínají tvořit svá vlastní díla.

Charlotte Brontëová byla nejstarší ze tří sester. Ve svých dílech jako by chtěla najít zlatou střední cestu pro postavení ženy ve společnosti. Jejími příběhy proudí svět fantazie do světa buržoazní reality. Jane Eyre je jistojistě nejznámější román Charlotte B. V tomto melodramatickém příběhu se setkáváme s hrdinkou, která se po ne zcela idylickém dětství snaží prožít svůj život tak, jak sama uznává za vhodné. Ovšem ne vždy se takto prosazuje. Děj románu je zasazen do prostředí Anglie do viktoriánského období, v němž úloha a postavení ženy ve společnosti spočívala v opatrování rodinného kruhu. Ženy v této éře neměly tedy skoro žádná práva. Jane Eyre se snaží být jakýmsi opakem těchto žen. Sama v úvaze o manželství otálí a raději se vzdělává a věnuje se vychovatelství. V příběhu Jana ukazuje, že i ženy mají právo milovat a být rovnocenné s muži. V románu se objevují jak romantické prvky – citová emancipace hlavni hrdinky, city a vášeň –, tak realistické prvky (v pozdním romantickém období docela netypické). Realistickým prostředkem je také vypravěč v první osobě, který podtrhuje autentičnost románu.

Autorka i do tohoto románu promítá své vzpomínky na dětství, a to především na přísného otce. Ten svým třem dcerám rád předčítal z novin podobně jako Jan Křtitel (postava z románu). Nebo také autorčiny vzpomínky na internátní školu, kterou zde zobrazuje v podobě Lowoodského ústavu. Mezi další zobrazená témata patří: bůh, náboženství, nezávislost, skromnost, domov a rodina.

Hlavní hrdinka, tedy Jane Eyre, se v mnoha ohledech zdá být citlivou a lehce ovladatelnou, ale až vyhrocené situace ukážou, jakou má silnou a nebojácnou povahu oproti ostatním ženám té doby. Nikdy nepotřebuje doslova zachránit – není tak zobrazena. Jedním z hlavních témat románu, kromě zobrazení postavení ženy v tehdejší společnosti, je láska a síla pochopení. Charlotte Brontëová také v románu ukazuje možnou revoluci v tehdejším chápání lásky. Ve viktoriánském románu byla dosud láska zobrazována tak trochu lakonicky a zdrženlivě. Charlotte ji líčí naopak vášnivě, nespoutaně a vroucně. V románu nechybí ani napětí a tajemno. Tyto prvky se především objevují v části, kdy Jana Eyre přijímá práci vychovatelky v Thornfieldu.

Není pochyb o tom, že se jedná o dílo světového měřítka. Už při prvním vydání sklidil román velký úspěch a to pro autorku muselo znamenat velké uznání. Dodnes je velice oblíben, což dokazují četná filmová a jiná zpracování.

Knihu Jane Eyre připravuje vydat nakladatelství Paseka dne 29. 9. 2011