Dějiny literatury

Dne 16. listopadu 2010 jsme si připomněli přesně 200 let od narození Karla Hynka Máchy. Od počátku letošního roku, jenž je mimo jiné nazýván rokem Karla Hynka Máchy, proběhlo na území České republiky nespočetné množství akcí, jako třeba výstav, konferencí, besed či přednášek věnovaných památce tohoto významného českého básníka. Na počest Karla Hynka Máchy letos vyšlo i několik knih a odborných publikací. Mezi nimi jmenujme třeba knihy Máchovské studie, Kniha o Máchově Máji, Mácha redivivus nebo Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Jmenované máchovské publikace i pořádané akce mají jedno společné. Nejsou ničím jiným než pokračováním Máchova kultu.

Počátky Máchova kultu můžeme vysledovat bezprostředně po Máchově smrti, 5. listopadu 1836, kdy začal být oslavován nejen jako „pěvec lásky“, ale stal se také jedním z českých symbolů touhy po národní a společenské svobodě. Bylo tomu ještě v době, kdy české země spadaly do područí rakouské monarchie.

Prvním výrazným vrcholem Máchova kultu se stalo v roce 1858 vydání almanachu Máj, na němž se podílela do literárního světa nově vstupující generace májovců. Členy této literární skupiny byli například Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolina Světlá nebo Jakub Arbes. Májovci jako první dokázali rozpoutat vlnu zájmu o osobnost a dílo Karla Hynka Máchy. Mácha i jeho dílo se tak po předchozích odmítavých a záporných reakcích dočkali uznání kritiky i čtenářů. Od 50. let 19. století až do dnešní doby posloužil Máchův odkaz také jako zdroj inspirace v literatuře, výtvarném umění či filmu:

Osoba, dílo i odkaz Karla Hynka Máchy měly vliv na početnou řadu českých básníků. Mezi ně lze zařadit Karla Hlaváčka (1874–1998), Josefa Horu (1891–1945), Františka Halase (1901–1949) nebo Vladimíra Holana (1905–1980).

Máchův odkaz byl celoživotní inspirací malíři, grafikovi a ilustrátorovi Zdeňku Sklenáři (1910–1986). S Máchovskou inspirací je spojena také ilustrace Máchova Máje. Ilustrování Máje se chopili takoví umělci jako Jan Zrzavý (1890–1977), Antonín Procházka (1882–1945), Toyen (1902–1980) nebo Jindřich Štýrský (1899–1942).

V roce 1937 natočil režisér Zet Motlas film s názvem Karel Hynek Mácha, který se věnuje životu slavného básníka. Osudy Karla Hynka Máchy zobrazil ve snímku Mág (1987) také režisér František Vláčil. Roku 2002 pak režisér F. A. Brabec natočil poetický film Máj, který přímo vychází z Máchova nejslavnějšího díla.

Dalším významným bodem Máchova kultu byla aktivita spojená s celospolečenskými vzpomínkami na sto let od Máchovy smrti v roce 1936. V letech 1936 až 1938 také vyšly sborníky různých uměleckých i teoretických východisek věnující se osobě, dílu a odkazu Karla Hynka Máchy. A to například sborník Ani labuť, ani lůna (1936), Máchovy ohlasy (1936), K. H. Mácha – osobnost, dílo, ohlas (1937) nebo Torzo a tajemství Máchova díla (1938).

Máchův kult podle „máchologa“ Pavla Vašáka vyvrcholil exhumací Máchových ostatků na litoměřickém hřbitově 1. října 1938 těsně před záborem československého pohraničí německým okupačním vojskem, následným převezením těchto ostatků do Prahy a jejich pohřbením 7. května 1939 na pražském Vyšehradě. Tento Máchův druhý pohřeb se stal maskovanou, tichou a odhodlanou manifestací českého národa proti německým okupantům. Posledního rozloučení s velkým českým básníkem se mimo jiné zúčastnilo na 250 tisíc lidí.