Dějiny literatury

Kritický měsíčník

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Na poválečnou situaci nereagovala pouze literatura, ale k názorovému rozdělení došlo také mezi literárními časopisy. Na jedné straně vycházela periodika, která svými články oslavovala vládnoucí vrstvu a tvorbu oficiálních autorů, na straně druhé zde byly časopisy, které věnovaly pozornost zakázaným či nepovolaným autorům a literárním směrům. Postupně vás seznámím se známými i méně známými periodiky, která zastupují obě strany. Jako první si představíme Kritický měsíčník.



Kritický měsíčník se zaměřoval na uměleckou a literární kritiku. Vycházel v letech 1938–1942 a 1945–1948 v nakladatelství Františka Borového, přičemž v letech 1945–1946 se formálně projevoval jako orgán Syndikátu českých spisovatelů. Od dubna 1946 jej vydával literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof Václav Černý, který ho zároveň i redigoval. Tajemníkem redakce byl literární kritik a historik Jiří Pistorius. V poválečném období vycházela tato revue dvakrát do měsíce, ale výjimkou nebyla ani rozšířená vydání. Z politických důvodů byl Kritický měsíčník zastaven v říjnu 1948, a to před dokončením 9. ročníku.

Václav Černý se chtěl vydat po stopách Šaldovy osobnostně vyhraněné kritiky, která hodnotí literární díla náročnými uměleckými a etickými měřítky. Pro poválečné období byl názorovým východiskem tisku socialismus, jenž byl chápán jako společenský systém, který je založený na demokratických principech a který za prvotní předpoklad umělecké tvorby považuje tvůrčí svobodu. Tato koncepce se brzy stala zdrojem diskusí s marxistickým pojetím, které prezentovaly listy sympatizující s praxí Komunistické strany Československa (KSČ), jako bylo Rudé právo, Tvorba a částečně i Kulturní politika. Tyto polemiky trvaly od roku 1945.

Václav Černý považoval českou kulturu za něco, co má spojovat Východ a Západ Evropy. Snažil se také vymezit pojem socialismus, který chápal jako vrchol a závěr lidského snažení o uspořádání společenských poměrů. I když se tento názor značně shodoval s komunistickým pojetím, zastánci systému s jeho úvahami nesouhlasili. Dalším tematickým okruhem polemik byl vztah umělce a státu, kde Václav Černý jednak nesouhlasil s udělováním titulu „národní umělec“ žijícím osobám, jednak kritizoval české intelektuály, kteří schvalovali stalinské represe vůči satiriku Zoščenkovi a lyrické básnířce Achmatovové. Ti se v roce 1946 stali terčem nevybíravé politické kampaně a nemohli publikovat svá díla.

V literatuře propagoval Kritický měsíčník náročnou a neideologickou literaturu, která je existenciálně a existencialisticky zaměřená. Václav Černý byl znalcem existencialismu a prostřednictvím svých studií a komentářů se ho snažil uvádět do českého kulturního prostředí. Jak už bylo řečeno v úvodu, nejvíce pozornosti věnoval Kritický měsíčník literární kritice se zaměřením na evropskou a světovou literaturu. Touto tematikou se zabývaly rubriky Kritické stati a úvahy a Průhledy, v nichž publikovali kromě Václava Černého další známí literární kritici, jako Josef Dostál, Pavel Eisner, Jan Linhart, Jiří Pistorius, Karel Polák a celá řada dalších.

Z beletrie se Kritický měsíčník zajímal výhradně o poezii, a to jak českou (např. básně Františka Halase, Josefa Hiršala, Josefa Hory, Františka Hrubína, Oldřicha Mikuláška, Jiřího Ortena), tak přeloženou (např. prokletí básníci Charles Baudelaire a Paul Verlaine, surrealista Paul Eluard, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958 Boris Pasternak, „selský básník“ Sergej Jesenin, nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1946 Hermann Hesse, expresionistický básník Georg Trakl a řada jiných). Kritický měsíčník publikoval také filozofické stati, kterými zde přispíval Jan Patočka, o příspěvky z výtvarného umění se staral František Kovárna, nechyběly ani zprávy o divadle v podání Jana Kopeckého a Karla Krause a informace o filmu z pera Josefa Branžovského. Drobné zprávy a poznámky vycházely v rubrice Na okraj doby.

Při Kritickém měsíčníku měla být založena Knihovna moderní kritiky, ve které měly každý rok vycházet dva až tři svazky kritických statí a esejů od domácích i cizích autorů. Tento plán se však už neuskutečnil.

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení