Čtenářský deník

Ignát Herrmann – U snědeného krámu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
u snedeneho kramu 100x100
Tento román z roku 1890 je nejvýznamnější prózou Ignáta Herrmanna. Autor se zde nechal inspirovat svým vzorem – Janem Nerudou. Hlavní téma podnikatelského i osobního ztroskotání se totiž objevuje již u Nerudy v povídce Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku. Hlavní postavou je Martin Žemla, jehož tragický osud autor předpovídá od samého počátku jeho lásky k ženě, která se stane jeho zhoubou.

Díl prvý – Martin Žemla
Tento díl vypráví o dětství a dospívání Martina Žemly, který pochází z chudé rodiny. Škola ho nebaví, proto se nechá vyučit kupcem. Později tohoto rozhodnutí lituje, neboť se jako učeň dostává ke kupci Rorejsovi. Tento muž rád týrá své učedníky, neustále je obviňuje z krádeže a nedůvěřuje jim. Po vyučení se Žemla stane příručím, kde se mu velice daří, a jeho nadřízený si jej velice oblíbí. Místo ale musí opustit, neboť se odmítne oženit s obchodníkovou dcerou. Rozhodne se zřídit si svůj vlastní kupecký krám na Moráni, kde mu posluhuje stará dobračka Randová.

Díl druhý – Rodina Šustrových

V krámě ho často navštěvuje starý penzista a bývalý rytmistr Kyllian, který pije na dluh. Jeho zákaznicí se stává paní Šustrová, která ho přiměje, aby se zamiloval do její dcery Pavlíny.

„Od prvního setkání Žemlova s rodinou Šustrovic uplynulo několik neděl, ale krátký ten čas postačil, aby mladý kupec nadobro byl ukován. Nebyla to slečna Pavlína, jež by ho byla oplétala kouzelnou nějakou sítí milostných úkladů, - byla to její matka, stará, vypraktikovaná ženština, jíž padl Žemla do léček a která hubenými, kostnatými prsty vedla nezkušeného, nevidomého Martina na pavučině, ukazujíc mu v dáli chutné, šťavnaté, vonné sousto – svoji dceru Pavlínu. Jako křižák lapenou mouchu obetkávala jej stará Šustrová hustým pletivem a Martin uvázl v té síti mateřské laskavosti a blahopřejnosti nadobro, jsa blažen, že tam uvázl. Do čeho se poddajný, lehkovážný kupec uvrhl, nebylo moře lásky a sladkých pocitů, jež po jeho domnění srdce slečny Pavlíny zaplavovaly a jej ke šťastnému utonutí pozývaly, ale nevystihlá chytrost matčina, jíž byla dcera pouhým nástrojem. Martin se domníval, že plyne po modrém nebi na růžovém obláčku, a zatím vězel v pytli, jejž mu paní Šustrová stahovala přes hlavu. Myslil, že ho dcera staré penzistky upřímně miluje a že si toho paní matka ani nevšímá, - a netušil, s jakou nechutí a malomocným vzdorem podrobovala se dcera záměrům starostlivé matky, jež byla přesvědčena, že tentokráte vyhazuje sítě neurčito, na jistou kořist. Žemla se domníval, že dobývá přízně dívčiny vlastní snahou a silou, a netušil, kterak ho matka Šustrová vede nejen za ruce, ale také za noc, za uši a za vlasy.“ (S. 138)

Šustrová chtěla sňatkem své dcery Pavlíny s Žemlou pouze zajistit svou budoucnost, měla tedy zájem ne o Žemlu, ale o jeho krám. Tyto její tajné plány správně uhodla stará Randová, která dokonce Žemlu varovala, že ho Šustrová s její dcerou „sní“. Žemla je ovšem zaslepen svou láskou, a tak dochází asi rok do rodiny Šustrových.

Díl třetí – Žemlova svatební noc

O Martinově poměru k Šustrovým se zanedlouho dovídá celá ulice. Žemla se odhodlá a požádá Pavlínu o ruku. Ta si ho vezme, aby se dostala dál od své matky, kterou nenávidí. Paní Šustrová jí to ale překazí a zůstává s novomanžely v jednom domě. Při svatební noci nemůže Pavlína snést odpor, jaký cítí ke svému muži, a vyžene ho. Vtom si Žemla uvědomí, že jeho posluhovačka měla pravdu a že si ho Pavlína brala jen kvůli jeho obchodu:

„Procitl, prohlédl, a celou jeho duší zazněl zoufalý výkřik. Již chápal vše a bytosti jeho se zmocnil netušený, nenadálý úžas. V jasu blesku, jímž byl sražen, uviděl náhle pravou podstatu všeho, co se dosud kolem něho dálo, do čeho byl vtažen, k čemu byl přilákán, přiváben, navždy přikován. Jako by duchem byl vystoupil ze svého těla a hleděl na vše z výše, poznal pojednou, jaká komedie s ním byla sehrána. Pojednou vystihl tykadly duše své, že byl pouhou loutkou v rukou staré Šustrové, která ho postavila vedle Pavlíny, již mu vložila do náručí. Vzpomněl na všecky večery, kdy sedal vedle Pavlíny, a pojednou porozuměl strašlivě, jaká to byla „láska“, kterou stará Šustrová předstírala a kterou Pavlína mlčením svým potvrzovala. (…) Myšlenka stíhala myšlenku, a proniknuv komedii, jejíž obětí se stal, uhodl i další. O něho neběželo, o něj se nejednalo, jeho krám, jeho obchod byl vnadidlem, do něhož se zakousla stará Šustrová, a chtíc polhtiti krám, musila pohltiti dříve jej, Žemlu! (S. 290-292)

Díl čtvrtý – Zrazen a sněden
Žemla je zdrcen chováním své ženy. Bojí se ale o své svatební noci vypovědět paní Šustrové, a tak raději hraje komedii o šťastném manželství. Přespává ve svém studeném kumbálku za krámem a s Pavlínou se stýká pouze za přítomnosti své tchyně. Ta častěji dochází do obchodu, kde chce pomáhat svému milovanému zeti, a také si odnáší zadarmo vše, co potřebuje do domácnosti. Pavlína se setkává s bývalým poručíkem Plagwitzem, do kterého byla dříve zamilovaná. Nyní se její cit k němu opět probudí a Plagwitz se stává jejím milencem. Když se dostává stará Šustrová do nemocnice, dochází Plagwitz za Pavlínou dokonce do „Žemlova“ bytu, do kterého ale nyní Žemla vůbec nechodil. Za nějaký čas se Žemlovi zdá, že se s ním chce Pavlína usmířit, dokonce že ho svádí. Brzy se také dozví příčinu: Pavlína je těhotná! Protože s ní ještě žádný styk neměl, uvědomí si, že si musela najít milence. Také pochopí, že oním „usmiřováním“ chtěla Pavlína dosáhnout toho, aby si Žemla myslel, že je dítě jeho. Rozhořčen její zradou vypoví celou pravdu o svém „manželství“ staré Šustrové. Ta přetrhá veškeré styky se Žemlou a s Pavlínou se odstěhuje. V té době už vyjedly krám dostatečně a Žemlovi hrozí úpadek.

„To již nebyl krám, to nebyl sklad zboží, to bylo spáleniště, na němž hospodařil… Žemlovi se zdálo, že vešel do krámu, právě když z něho byli utekli lupiči, kteří bez milosti drancovali a zanechali, jen co jim nestálo za odnesení. (…) a v mozku jeho tkvěla jediná myšlenka: To všecko mně snědli!“ (S. 388)

Celé jeho neštěstí je završeno, když spatří Pavlínu zavěšenou do svého milence, jak jdou do levného hotelu. Zoufalý Žemla nakonec spáchá sebevraždu – otráví se sirkami rozpuštěnými v pivě.

Citace z: I. Hermann. U snědeného krámu. Praha: Československý spisovatel, 1982.









Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení