Čtenářský deník

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, sepsal několik sociálních balad, v nichž jsou nositelem tragičnosti poměry ve společnosti. Většina básní vyšla ve sbírce Slezské písně, která se okamžitě proslavila. Autor zde vyjádřil to, co cítili vykořisťovaní dělníci ve Slezsku a na Ostravsku. Jeho cílem bylo mluvit za ostatní, bojovat za jejich práva, lepší životní podmínky, vyjádřit přání prostého lidu a bezpochyby také zobrazit bídy, ve které byli lidé nuceni žít.

Kritici i čtenáři si byli jisti, že sám tvůrce pracuje jako horník v ostravských dolech, což byl nejspíš také Bezručův záměr. Najdou se zde však i básně milostné a rovněž básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku. Mezi nejznámější balady patří Maryčka Magdonova a Ostrava, ale představím vám také ty méně známé.

Hanácká ves
Popisuje běžný život na vesnici, který nemusí být nutně zlý – na každou dívku čeká chlapec, každý chlapec přivede si dívku.

Jen jedenkrát
Patří mezi básně intimního charakteru. Je tedy předpokládáno, že obsahuje značné autobiografické prvky, osobní Bezručovy zkušenosti.

Návrat
Typická báseň ohrazující se proti národnostnímu útlaku. Jsou zde řečeni všichni, které Bezruč viní z této nespravedlnosti – Němci, Poláci, Židé a česká lhostejnost. 

Kantor Halfar
Příběh učitele, který odmítl učit jiným než českým jazykem, ačkoliv se to vyžadovalo. Vzdorování odnárodňování vyvrcholí Halfarovým oběšením se na jabloni. Tato báseň je jednou z těch, kterými Bezruč protestuje proti potlačování mateřského jazyka.

Maryčka Magdonova
Maryčka přijde se svými čtyřmi sourozenci o rodiče. Protože je nejstarší, musí se o ně starat. V zimě ji v lese při krádeži dřeva přistihne burmistr Hochfelder a neváhá dívku udat. Při cestě do Frýdku, kam děvče vede strážník, si však Maryčka zvolí raději smrt nežli posměch a ukončí svůj život skokem ze skály do řeky Ostravice.

Ostrava
Báseň obsahující výzvu k boji proti krutému jednání s dělníky. Z každého řádku je cítit bezmoc vykořisťovaných horníků z Ostravska a Slezska, ale také vzdor a nenávist vůči mocipánům.

Praga caput regni
Vyjadřuje vlastenectví a zčásti také politickou situaci, kdy dochází ke stále většímu poněmčování moravského území za přispění Poláků a bohužel též již zmíněné české lhostejnosti.

Labutinka
Posmrtně nalezená báseň, která byla do Slezských písní přesunuta formálně. Stejně jako báseň Jen jedenkrát je také Labutinka osobního charakteru a vypráví o nenaplněné lásce a zklamání z chování neznámé dívky, do níž se vypravěč zamiloval.

Dombrová I
Nesouhlas se snahami přejmenovávat původní názvy vsí na Slezsku.

Valčice
Uvádí se, že se jedná o oslavnou báseň na připojení Valtic k Moravě po roce 1918.

---

Labutinka

Čí jsi, ztepilá ty krásko?
Sama chodí, pyšno hledí,
knížky v ruce, na můj pozdrav
nikdy nemá odpovědi,

temné pleti, temných vlasů,
pohled třpyt je hvězdy v šeře,
myšky – nožky, každý pohyb
kmit labutí na jezeře,

chceš mi být jen beznadějné
lásky temnou upomínkou?
Jak jen nazvat kněžnu svých snů?
Buď mi zvána Labutinkou!

(Bezruč, Petr: Slezské písně. Brno: Doplněk 2003, s. 96)

Pokud vás ukázka či balady obsahově zaujaly, věřte, že Slezské písně jich nabízejí mnohem více.