Čtenářský deník

Tato krátká próza z venkovského prostředí vypráví o zvláštním přátelství malého chlapce a jeho nové spolužačky. Desetiletý Jess žije se svými rodiči a čtyřmi sestrami na statku, kde má – narozdíl od jiných dětí jeho věku – řadu povinností. Musí dojit krávu, umývat nádobí, pomáhat na zahrádce, starat se o mladší sourozence...

Život nemá nijak lehký. Jeho rodiče jsou chudí, tatínek je často na cestách, matka práci na statku nezvládá. Navíc musí snášet neustálé šarvátky se svými dvěma staršími sestrami, které se rády vyhábají práci a stále u maminky loudí o peníze, přestože samy dobře ví, jak omezené jsou jejich finance. Dalo by se říci, že lépe vychází pouze se svou sestřičkou jménem May Belle.

„S May Belle to bylo něco jiného. Brzo jí bude sedm a zbožňovala ho, což občas bývalo prima. Když je člověk jediný kluk vklíněný mezi čtyři sestry, a ty dvě starší jím pohrdají od chvíle, co jim zarazil, aby ho oblékaly a vozily v zchátralém starém kočárku na panenky, a ta vůbec nejmenší brečí, jak se na ni člověk křivě podívá, pak je docela milé mít někoho, kdo člověka zbožňuje. I když mu to někdy trochu překáželo.“ (S. 5-6)

Jednoho prázdninového dne mu sestry oznámí, že se do sousedního stavení někdo přistěhoval. „Později Jess uvažoval, jak je divné, že něco, co mělo být v jeh životě patrně nejvěští věcí, tehdy odbyl pokrčením ramenou, jako že o nic nejde.“ (S. 7) Brzy se setkává s holčičkou jménem Leslie Burkeová, která je nyní jeho novou sousedkou. Zpočátku jí Jess nevěnuje příliš pozornosti, když ale začne chodit do stejné třídy jako on, musí uznat, že je Leslie jiná než ostatní dívky. Je mnohem rozumnější, přes vzhled andílka ráda vymýšlí lumpárny, nosí kalhoty a má nakrátko ostříhané vlasy... a dokonce ani nemá doma televizi. Kvůli tomu ji ostatní děti nepřijmou do svého společenství. Také Jess je zpočátku nedůvěřivý, dokonce se jí snaží stranit.

Také Leliina rodina je úplně jiná, než jakou má Jess. Rodiče se na venkov odstěhovali, aby tu hospodařili a přemýšleli o tom, co je důlěžité. Mají dostatek peněz, nehádají se, matka pracuje na nové knize a jejich dcerka je oslovuje křestními jmény. Mnozí starousedlíci proto považují tuto rodinu za podivínskou, protože nejsou zvyklí na podobný způsob života.

Jess po celé prázdniny trénoval běh, aby porazil svého největšího soupeře ve škole. Chlapci totiž konali vždy v hodině tělocviku soutěž v tom, kdo z nich je nejrychlejší. Jess si je jistý vítězstvím, poté jej ale porazí Leslie. Nemůže snést prohru od holky, proto předstírá, že ji nenávidí. I přes tuto porážku se z obou dětí stanou přátelé. Tráví spolu mnoho času doma i ve škole, kde mají nejraději hodiny hudební výchovy. Ty vede paní učitelka Edmundsová, která je podobný vyvrženec jako oni dva. Jesse paní učitelka podporuje v malování, což je záliba, kterou před ostatními tají. Není divu, že Jess tajně paní Edmundosovou miluje.

Ve škole je jejich hlavním nepřítelem Janice Averyová, sedmačka, která šikanuje mladší žáky. Jednoho dne tato dívka sebere čokoládové tyčinky May Belle, proto ji chtějí Jess spolu s Leslie pomstít. Napíší proto Janice milostné psaníčko od jejího spolužáka, kterého tajně miluje, a tak ji ztrapní před celou školou. Navíc se rozhlásí, že ji její otec bije. Leslie se stane svědkem, jak tato dívka pláče, proto se ji snaží utěšit. Janice díky Lesliině podpoře přemůže svůj smutek.

Obě děti mají velkou fantazii. Jednoho dne si usmyslí, že si vymyslí svou vlastní zem jménem Terabithie, která by měla být podobná Narnii. A oni by byli jejím vládci. Do této země se dostávají díky lanu zavěšenému na stromě, což je jediná cesta přes potok na druhou stranu. Tam je nemůže nikdo najít, je to ideální místo pro Terabithii. Postaví si zde svůj hrad, čtou zde knížky a vymýšlí příběhy plné dobrodružství. Uvědomí si také, jak je jejich přátelství pevné. „Leslie byla víc než kamarádka. Byla jeho druhým já, a to víc vzrušujícím já – jeho cestou do Terabithie a do celého dalšího světa.“ (S. 45)

Do této země je provází také Princ Terrien – malý psík, kterého dá Jess své kamarádce jako vánoční dárek. Jejich tajné místo odhalí May Belle, která by ráda trávila se svým bratrem a jeho kamarádkou více času. Vyhrožuje, že řekne mamince, kam Jess s Leslie odchází, a on se zalekne, že by tak bylo kouzlo Terabithi porušeno. „Někdy mu připadalo, že jeho život je křehký jako pampeliška. Stačí trochu fouknout z jakékoli strany, a chmýří se rozletí.“ (S. 73)

Přichází jaro a s ním i tání sněhu. V potoce se zvedne voda, přesto stále navštěvují Terabithii. Jess ale dostane strach, protože neumí plavat. Jednoho dne mu zavolá paní učitelka Edmundsová, jestli by s ní nechtěl jet na výlet do Washingtonu. Pro něj to je obrovský zážitek, protože v tomto městě ještě nikdy nebyl. A navíc je mu paní učitelka velmi sympatická. Když se vrací z tohoto úžasnéh výletu domů, dozví se, že je Jess mrtvá. Snažila se dostat do Terabithie, lano se ale přetrhlo a ona narazila hlavou o kámen, kvůli čemuž se utopila. Jess odmítá uvěřit tomu, že přišel o svou nejlepší kamarádku. Vyčítá si, že jí nepozval na výlet. Začne se dokonce chovat, jako by se nic nestalo, což velmi udiví jeho rodinu. Až při návštěvě Lesliiných rodičů pochopí, že je skutečně mrtvá.

„Zpopelnit. V tom okamžiku všechno Jessovi došlo. Znamená to, že Leslie je pryč. Proměněná v popel. Už ji nikdy neuvidí. Ani mrtvou ne. Nikdy. Jak si to mohli dovolit? Leslie patřila jemu. Jemu víc než komukoli jinému na světě. Nikdo se ho ani nezeptal. Nikdo mu to ani neřekl. A teď už ji nikdy znovu neuvidí a oni dokážou jenom brečet. Ne pro Leslie. Nebrečí pro Leslie. Brečí nad sebou. Jenom nad sebou.“ (S. 104)

Cítí se jako ztroskotanec, dokonce ze vzteku uhodí surově May Belle. Ve zlosti také vyhodí barvy, které dostal do Leslie, do potoka. „On, Jess, byl jediným, komu opravdu o Leslie šlo. Jenže Leslie ho zklamala. Prostě si umřela, když ji nejvíc potřeboval. Prostě ho opustila. Prostě se zhoupla na tom laně, jen aby mu ukázala, že není zbabělec.“ (S. 104)

Rozhodne se, že se ještě jednou podívá do Terabithie. Přes potok leží spadlá větev, přes kterou přejde na druhý břeh. Nevšimne si ale, že ho tajně následuje May Belle. Ta se ale uprostřed větve lekne vody pod sebou a neví, co dál. Jess jí pomůže a uvědomí si, že šla za ním, protože se o něj bála a protože nechtěla, aby mu bylo smutno.

Lesliini rodiče se odstěhují a vezmou s sebou i Prince Terriena. Jess ale na Leslie nikdy nezapiomene. To ona ho totiž odvedla do Terabithie, to ona z něj udělala něco víc, protože dřív byl jen obyčejný hloupý kluk. Poskytla mu sílu a fantazii. Jess také změnil své chování k mladší sestřičce. Přes potok postavil most a převedl přes něj May Bell. Učinil z ní královnu Terabithie podobně, jako z něj udělala Leslie krále této země.