Čtenářský deník

Stará bydliště Ivana Blatného

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Básně z období konce šedesátých až konce sedmdesátých let. Básnická sbírka byla sestavena Antonínem Brouskem a poprvé vydána v roce 1979 v Sixty-Eight Publishers, její druhá verze vychází roku 1992 v brněnském nakladatelství Petrov, toto vydání obsahuje dvě básně navíc (Podzim III. a Sonety). Podle A. Brouska je to syntéza Blatného vývoje před rokem 1948.

 

 

knihaCituji A. Brouska z doslovu k torontskému vydání, který v ní charakterizuje Blatného jako: melodický, spontánně smyslový, harmonizující na straně jedné, a disharmonizující, syrově reálný, ba fotografický Blatný splynuli v nerozlučitelnou jednotu.


Stará bydliště jsou rozdělena do 4 oddílů:
Ohrady
Odkud jsme přišli
Jména (vzpomínky na jeho přátele, mládí, události nebo také zážitky)
Azurové prádlo

Motto sbírky Stará bydliště: Nesmírné štěstí psáti knihy. V tomto mottu vidíme otázku existence člověka a hledání smyslu bytí. Pokračovat v tvorbě a hledat tím sebe sama umožnila básníkovi zejména M. F. Meachemová, která uchovávala jeho básně, poslala je manželům Škvoreckým do Toronta a vzápětí byly pod editorstvím A. Brouska vydány.

Titul: dvouslovný, stará bydliště jako minulost, vzpomínky, ale také něco, co nelze vrátit.

Prostor lyrického subjektu: ze strany jedné to jsou aktuální prožitky, naopak ze strany druhé vzpomínky, ale i přes tyto dva protipóly se lyrický subjekt snaží uniknout realitě. Zde vidíme stejnou situaci, kterou prožívá jak lyrický subjekt ve Starých bydlištích, tak samotný Blatný v exilu.

Míra stylizace: probíhá také mezi dvěma protipóly, tím jedním jsou deníkové, prosté záznamy, v kontrastu s automaticky psanými texty, jejichž součástí jsou asociativní řetězce.

Úvodní báseň: Stará bydliště (6, Brunswick Gardens, Kensington)
Maqui, můj kocourku, co děláš, ještě žiješ?
Musíš být velmi stár a znaven, jak je ti?
Je ještě v knihovně ta krásná poezie,
Jsou ještě v knihovně Štolbovy paměti?
Brunšvické zahrady, Princ Albert ještě žije,
v Hyde Parku, v Kensingtnu, zde v těchto zahradách.
A žije starý dvůr, a žije Viktorie,
umíme setřít prach, umíme setřít prach.
Žije jak Chitussi, jak Štolba na jevišti,
žije jak minulé, žije jak všichni příští,
žije, jak v Anglii ožívá národ náš.
Pouť budoucí je tvá, zbavena zemské tíhy,
pouť budoucí je tvá, obrazy, básně, knihy,
pouť budoucí je tvá, a ty ji uhlídáš. 

→ Autor vzpomíná na staré přátele, přemýšlí, zdali ještě žijí. V hlavě se mu vybavují místa, kde byl, ta „stará bydliště“, v kontrastu se vzpomínkami vidíme realitu Anglie, kterou jsou „Brunšvické zahrady“, „zde v těchto zahradách“, ta skutečnost, že princ Albert ještě žije. Budoucnost vidí ve fantazii, v knihách.

Formální prostředky: oslovení, řečnické otázky, epizeuxis, anafory, přirovnání, enumerace, aliterace.

Verš: pravidelný, ale i volný, v některých básních využívá pravidelný verš společně s volným.

Motivy
Pro motivy Ivana Blatného je typická návratnost, ve sbírce Stará bydliště nacházíme motivy, které prostupovaly sbírky předchozí. Samota, opuštěnost, smrt, vzpomínky, přátelství (spojené se steskem, s nostalgií, s touhou po někom blízkém, po spřízněné duši).

Vzpomínky nepřicházejí tak, jak šly chronologicky za sebou, záleží pouze na podvědomí Blatného, v jakém pořadí je vytěsnil ze svého vědomí. V poezii Blatného dochází k asociativnímu řetězení myšlenek. Nacházíme zde vzpomínky na dětství, přátelé, umění, na známá místa, která utkvěla v paměti Blatného, často jsou přibližována místa Brněnské metropole, která je rodištěm Blatného.

Téma: vzpomínky mapující prostor a čas minulosti a všudypřítomný smutek a nostalgie.

Podzim III (str. 46)
Ach, kam se poděla všecka má krásná léta,
Mé krásné předsíně před byty sladkých žen,
Šelesty, chodidla a okouzlení světa,
Ó proč jsem zůstal sám, sám, sám a samoten.

→ Vzpomínky, stesk po minulosti, po krásných létech, pocity samoty, opuštěnosti.

Neděle (str. 22)
Je neděle Mám volno
pacienti očekávají své návštěvníky
chodím mezi budovou nemocnice a farmou
snad budu mít také nějakou návštěvu
snad mě najdou
snad se na cestě objeví Brušák      (Brušák=český spisovatel)
anebo Listopad
anebo Dresler
jsou tady v cizině léta a ještě jsem je neviděl
mám připraveny básně
budeme mluvit o literatuře
svět bude zase plný života.

→ Motiv přátelství, spojený se steskem, nostalgií, vidíme zde touhu nebo potřebu po blízkosti známého člověka, nějaké spřízněné duše. Doufání v návštěvu – pocit nejistoty. Představa budoucnosti a světa, který bude plný života. Absence interpunkce.

Závěr:
Blatný vzdoruje strachu a úzkosti jedině psaním. Cituji A. Brouska z předmluvy ke knize Pomocná škola Bixley (str. 24): Psaní je Blatnému daleko víc, než účinným psychoterapeutickým prostředkem, je mu doslova vším: základem existence a smyslem života. Jenom když píše, také skutečně existuje – viz jen verš: Budete mě vidět, když nebudu psát?

POUŽITÁ LITERATURA:
BLATNÝ, Ivan. Stará bydliště. Brno: Petrov, 1992. Texty a dokumenty 1930-1948.
NOVÁK, Radomil. Průniky do poezie I. Blatného. Návraty k velkým. Sborník referátů z literární konference 42. Bezručovy Opavy. Praha: ÚČLAV, 1999, s. 141-150.
BROUSEK, Antonín. Básník nevykuchané paměti. Pomocná škola Bixley. Kanada: Sixty-Eight Publishers, 1987.
Český dekameron 1969–1992. Praha: Scientia, 1994.
KOŽMÍN, Zdeněk a TRÁVNÍČEK, Jiří. Česká poezie od 40. let do současnosti. Brno: MU, 1994.

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Emily Vichrná a rybí ocas

    Ode dneška soutěžíme o knihu Emily Vichrná a rybí ocas z nakladatelství Albatros. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení