Čtenářský deník

Arthur Hastings, zraněný ve válce a poslaný domů do civilu, tráví dny své rekonvalescence v sídle svého přítele – Johna Cavendishe, respektive v sídle vlastněném Johnovou matkou Emily. Emily se nedávno provdala za muže o dvacet let mladšího, Alfréda Inglethorpa, který je zbytku rodiny, především pak asistentce paní domu, Evelyn Howardové, trnem v oku.

Jeden den. Všichni moc dobře známe, co jeden takový den dokáže změnit. Někdy ovšem vůbec nic. Uteče rychle a prázdně. Jindy zase můžeme během jednoho dne zažít spoustu věcí, na které by někdo jiný potřeboval aspoň půlku života. Během jednoho dne se nám může změnit celý život. Můžeme potkat někoho, kdo ho změní, kdo určí jeho příští směr. A v tom je krása… Krása nečekaného.  A přesně o jednom takovém dni a jeho důsledcích je kniha anglického spisovatele Davida Nichollse Jeden den.

Tato krátká próza z venkovského prostředí vypráví o zvláštním přátelství malého chlapce a jeho nové spolužačky. Desetiletý Jess žije se svými rodiči a čtyřmi sestrami na statku, kde má – narozdíl od jiných dětí jeho věku – řadu povinností. Musí dojit krávu, umývat nádobí, pomáhat na zahrádce, starat se o mladší sourozence...

Násilí, láska, krása. To všechno se dá najít v historickém románu pro dívky Jak kat ztratil srdce. Název sám o sobě nezní nijak úžasně, a tak jsem ke knížce přistupovala s předsudky, že to bude nějaký renesanční slaďák o nešťastné lásce k poddanému, které brání rodiče mladé šlechtičny, povede ke smrti, nebo podobné „profláknuté“ téma.

Kniha české autorky Markéty Pilátové vypráví o osudech několika žen, které pátrají po své minulosti. Popisuje také situaci českých emigrantů v Brazílii. Marta a Lena. Dvě mladé ženy, které žijí v Brazílii. Každá je zcela jiná, ale něco je spojuje. Je to osud jejich rodičů. Jsou to dcery českých emigrantů, kteří přišli do Brazílie po nástupu komunistického režimu.

Zabiják je román zastupující naturalistický proud ve francouzské literatuře 19. století. Kdo si myslí, že jde o detektivku, má bohužel smůlu. Zabijákem je zde alkohol, který postupně zabíjí lidské tělo a hlavně jeho ducha. Émile Zola, nejznámější představitel naturalistického francouzského románu, v něm nechtěl ani tolik šokovat, jako spíše poukázat na bídné životní podmínky tehdejší chudiny a na vliv dědičnosti na člověka.

Po prvním dílu trilogie Milénium s názvem Muži, kteří nenávidí ženy, se kterým se Larsson umístil na třetí příčce v žebříčku patnácti celosvětově nejprodávanějších titulů za rok 2008, dávalo i pokračování příběhu novináře Mikaela Blomkvista a hackerky Lisbeth Salanderové tušit, že se čtenáři mají na co těšit. Příběh nepostrádá detailní vykreslení postav, vyzdvižení ženských rolí, pro Larssona tolik typické, ani spletitý, ale zcela logicky na sebe navazující děj. Příběh je plný zvratů a děj sám o sobě nenechává čtenáře zavřít knihu do chvíle, než zjistí další indicii vedoucí k odhalení zapeklitých stockholmských vražd a spleti tajemství obestírající Lisbeth Salanderovou. Taktéž druhý díl nazvaný Dívka, která si hrála s ohněm se umístil v žebříčku patnácti celosvětově nejprodávanějších titulů za rok 2008, a to na devátém místě.

„Moc mě mrzí, že ses dostala do takovéhle situace,“ řekl Peter Teleborian. „Pokusím se ti pomoct, jak jen to bude možné. Doufám, že si začneme důvěřovat.“

Radek Malý je talentovaný český básník působící v Olomouci, překladatel z němčiny, redaktor a autor knížek pro děti. Absolvent germanistiky a bohemistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde v současné době také působí jako vysokoškolský pedagog. V českých nakladatelstvích zatím vyšly jeho básnické sbírky Lunovis (2001), Vraní zpěvy (2002), Větrní (2005) a Malá tma (2008).

V malém berounském nakladatelství Za tratí vyšla v roce 2010 kniha nizozemského spisovatele Jeana Bernlefa. Kniha u nás vychází podruhé (první vydání je z roku 1996). Zaznamenává odumírání mysli jednoho postaršího muže. Kniha vyšla v Nizozemsku poprvé v roce 1984 a od té doby se dočkala padesáti vydání.

Novela jednoho z nejlépe hodnocených českých autorů, Ladislava Fukse, s názvem Obraz Martina Blaskowitze (1985) poodkrývá čtenářům otázku viny a neviny. Díky tomu, že je celý příběh zahalen do tajemného hávu, je čtenář napnut až do konce.