Aktuality

Zemřel Arnošt Lustig, spisovatel světového formátu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

V sobotu 26. února 2011 prohrál svůj boj s rakovinou česko-židovský spisovatel a publicista světového formátu, Arnošt Lustig. Zemřel ve věku 84 let. Lustig se do širokého povědomí zapsal především jako autor celé řady knih s tematikou holocaustu, kterým si jako mladík sám prošel.



Posledních jedenáct měsíců těžkého zápasu s rakovinou Lustig prožíval s novinářem a spisovatelem Karlem Hvížďalou, neboť spolu pracovali na knize Tachles, Lustig – Rozhovor s Arnoštem Lustigem, kterou v říjnu loňského roku vydalo nakladatelství Mladá fronta. Až do ledna letošního roku Hvížďala za Lustigem docházel nadále, neboť připravovali pokračování této knihy.

Karel Hvížďala komentoval na svém blogu Lustigovu smrt následovně:
Do poslední chvíle se smrtí bojoval s humorem, to byla jeho největší zbraň,
s kterou šel proti utrpení, jehož byl svědkem. Jako mnozí vzdělaní Židé cítil trochu vinu před těmi šesti miliony bratří a sester, kteří museli zemřít. Tento pocit viny byl zároveň ale hlavní motor, který ho hnal do práce: věděl, že přežil jen díky tomu, že místo něj zavraždili někoho jiného.
(Zdroj: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=12360)

Lustig, který posledních pět let bojoval se zákeřnou nemocí, měl ještě velké plány. Chtěl například dopsat několik knih, uspořádat přednášku na univerzitě v kanadském Quebecu, zajít si ve Washingtonu na šťavnaté telecí, anebo zajet do Paříže za Milanem Kunderou.

lustig

27. ledna letošního roku vyšel v Magazínu Mladé fronty DNES (poslední?) rozhovor s Arnoštem Lustigem, v němž otevřeně promluvil o své nemoci:
Všechno, co prožije spisovatel, je užitečné; i když je to neužitečné. Na téhle nemoci je hloupé, že udělám čtyři kroky a musím si jít lehnout – jsem slabý jako moucha bez křídel, která chce lítat. Dobře vím, že je rakovina kurva, Dientsbier zemřel předminulou sobotu, umírají další a další, nikdo neví, co ten nádor udělá... Já ale doufám, že se vyléčím, protože mám vynikající lékaře, jako je třeba docent Kozák, což je génius. Ze všeho v životě jsem se zatím vylízal, tak se snad vylížu i z rakoviny. A žiju v úžasné pohodě – psaní mi jde, a
to je hlavní.
(Zdroj: http://www.knizniweb.cz/literarni-kavarna/rozhovory/arnost-lustig-jsem-jako-moucha-bez.html)

Arnošt Lustig se narodil 21. prosince roku 1926 v Praze v rodině malého obchodníka. V tomto městě absolvoval obecnou školu, poté nastoupil na reálku, odkud musel v roce 1941 z rasových důvodů odejít. V letech 1942 až 1945 jako dospívající prošel koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Na jaře 1945 uprchl z transportu smrti a až do osvobození se ukrýval v Praze. Zážitky z let 1942 až 1945 představují těžiště Lustigovy tvorby. Ať už se jedná o Ditu Saxovou, Modlitbu pro Kateřinu Horowitzovou nebo Démanty noci.

Po válce vystudoval novinařinu na Vysoké škole politických a sociálních věd a začal pracovat v několika denících a v rozhlase. V roce 1948 odjel jako zahraniční zpravodaj do Izraele, kde zrovna probíhala izraelsko-arabská válka a kde se seznámil a následně oženil s Věrou Weislitzovou, příslušnicí židovské brigády. Manželé Lustigovi spolu měli dvě děti, Josefa a Evu.

Po návratu z Izraele pracoval jako redaktor Československého rozhlasu, vedoucí kulturní rubriky týdeníku Mladý svět a také působil jako scénárista Československého filmu. Po roce 1968 musel Československo opustit. Nejdříve emigroval do Jugoslávie, poté žil v Izraeli a v roce 1970 se natrvalo usadil v USA, kde od roku 1973 přednášel na Americké univerzitě ve Washingtonu, a to konkrétně film, literaturu a scenáristiku.

V posledních dvaceti letech se pravidelně vracel do svého rodného Česka. Jak řekla Markéta Mališová z Nakladatelství Franze Kafky: Byl všude doma, ale v Praze nejvíc. (Zdroj: http://www.ctk.cz)

Arnošt Lustig byl v roce 2009 nominován na prestižní mezinárodní Man Bookerovu cenu za dlouhodobý přínos světové literatuře v angličtině. Následující rok dostal Cenu Franze Kafky. Český PEN klub jej dokonce v minulých letech několikrát nominoval na Nobelovu cenu za literaturu.

Čtěte také:

Život není to, co chceme, ale to, co máme

Soutěže

Aktuality

  • Program veletrhu Svět knihy 2018 je venku. Na co se můžete těšit?

    Na co se na letošním Světě knihy těšit? „Na Světě knihy nás letos čeká dost zajímavých věcí,“ říká Jiří Pavlovský z nakladatelství Crew. „Především tam budeme představovat sérii Znovuzrození hrdinů DC, největší komiksovou akci u nás, a i první tituly z téhle řady – a čím lepším začít, než Batmanem?“ 

    Číst dál...  
  • Kniha ti sluší 2018: Světový (tý)den knihy a autorských práv se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách, zapojí se řada autorů i nakladatelů

    Další ročník osvětové kampaně Svazu českých knihkupců a nakladatelů Kniha ti sluší podporující českou knižní kulturu se blíží – od 23. do 29. dubna se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách po celé České republice. Zapojí se do něj celá řada autorů i nakladatelů. Jedním z letošních témat je ochrana autorských práv. Pro všechny příznivce knížek a čtení je připraven dárek v podobě slevového kupónu na knihy, který bude během trvání kampaně uplatnitelný ve všech spřízněných knihkupectvích. SČKN připravilo také soutěž pro třídní kolektivy ze základních škol, kterou společně s dětskými autory Janou Klimentovou, Hynkem Klimkem a Tomášem Němečkem vyhlásí 23. dubna od 10.00 v Paláci knih Luxor. Tváří letošního ročníku se stal oblíbený youtuber Kovy.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení