Aktuality

Centrum kulturních dějin 20. století: nové pracoviště Oddělení dějin literatury MZM

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
pismo

Jednou z oblastí, která je od konce minulého desetiletí v MZM intenzívně rozvíjena, je také oblast kulturních dějin 20. století v České/Československé republice. V roce 2010 byl odbornými pracovníky MZM rozpracován kocept budování specializovaného pracoviště, od téhož roku je tato akvizičně-badatelská aktivita také fakticky naplňována. V objektu MZM v ulici Hudcova v Brně bylo zřízeno fyzické sídlo tohoto pracoviště, přičemž se zde nacházejí jak badatelny, pracovny muzejních odborníků, tak archívy konkrétních událostí, aktivit a osobností spjatých s kulturními dějinami naší vlasti, a to v nejširším slova smyslu. Toto pracoviště je součástí Oddělení dějin literatury. 

 

dumVýstavní prostor: Hudcova 76, Brno – Medlánky, přízemní výstavní prostor + badatelny jednotlivých literátů, návštěva dle telefonické domluvy, tel. 515 910 421, 515 910 422
Název výstavy: Corpus litterarum. Stopy písemnictví nejen v moravských dějinách
Autoři: expozice Oddělení dějin literatury MZM, autorky výstavy PhDr. Eleonora Jeřábková, Mgr. Hana Kraflová 

Corpus litterarum. Stopy písemnictví nejen v moravských dějinách
Nová expozice na Hudcově ulici představuje návštěvníkům několik literárních výstav, které oddělení vytvořilo, či na kterých se podílelo v posledních letech. Jedná se o výstavy:

  • Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo.

(Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno, 28. 3. – 29. 9. 2013)
Literárně-historické reflexe cyrilometodějské misie na Moravu od Metodějovy smrti a vyhnání jeho nejbližších žáků z Moravy k jihovýchodním Slovanům až po literární díla doby národního obrození a roli cyrilometodějské tradice po vzniku Československé republiky v roce 1918. Literární díla, která již dvanáct století reflektují význam Cyrila Metoděje, naplňují četné literární žánry: vědecké, populárně-naučné, beletristické (prozaické, básnické, včetně tvorby pro děti a mládež). Téma života a díla obou soluňských bratrů naplnilo stránky nejen desítek, ale stovek literárních titulů.

  • Poklady Moravy. Příběh jedné historické země.

Moravské zemské muzeum a Národní muzeum Praha, nová budova, 21. 9. 2010 – 6. 7. 2011
Bible kralická a bratrská „impresí“
Pro novou expozici jsou vybrány pasáže věnované působení Jednoty bratrské, práci tiskárny v Kralicích nad Oslavou, osobnosti Jana Amose Komenského a vývoji česky psané literatury na Moravě v 19. a 20. století)

V letech 1562–1578 působila v Ivančicích tajná tiskárna Jednoty bratrské, jež posléze v letech 1578–1621 pracovala v Kralicích nad Oslavou. Zde bylo vytištěno její vrcholné dílo – šestidílná Bible kralická (1579, 1580, 1582, 1587, 1588 a Nový zákon 1594), jehož hlavním tiskařem byl Zacharyáš Solín Slavskovský († 1596). Posledním tiskem Zacharyáše Solína je typograficky mimořádně hodnotná Jednodílka z roku 1596. Tento tisk je již cele grafickým dílem Václava Elama, kreslíře a řezbáře, který společně se Samuelem Sylvestrem stanul po smrti Zacharyáše Solína v čele tiskárny. Pod vedením Václava Elama se v Kralicích tisknou dále všechny knihy potřebné pro život sborů Jednoty bratrské. Poslední knihou tištěnou v Kralicích se stal německý katechismus Summa der Christliche Lehre roku 1619.

V roce 1621 byla tiskárna přesunuta do bezpečí nejdříve na zámek v Náměšti nad Oslavou, pod ochranu vlivného Karla staršího ze Žerotína. Zde se její osudy spojily s životní cestou Jana Amose Komenského, jehož tiskárna následovala do exilu v polském Lešně. Teprve požár města v roce 1656 ukončil existenci tiskárny, která za dobu své existence vyprodukovala více než 200 titulů, považovaných za mistrovská díla jak po stránce jazykové, překladatelské i tiskařské, jenž snesou srovnání s díly předních německých a holandských dílen.

Česká literatura na Moravě v 19. a 20. století
Pro novou expozici byly vybrány pasáže týkající se literatury, především části mapující vývoj české literatury na Moravě v 19. a 20. století. Doba nazývaná národním obrozením začíná na Moravě o něco později než v Čechách, až od 30. let 19. století, a je spojena se jmény Františka Matouše Klácela, brněnského augustiniána, který se jako novinář zapojil do kvasu roku 1848 a formuloval ideu Českomoravského bratrstva (jehož členy byli i manželé Němcovi), se sběratelskou prací kněze Františka Sušila, s organizátorskou činností právníka Aloise Vojtěcha Šembery a ve druhé polovině století archiváře Vincence Brandla. Hnutí Mladá Morava působí v 70. a 80. letech a žádá realistické zpodobnění skutečnosti (z jejího programu vyšel Jan Herben), drama Maryša bří Mrštíků patří k dílům, která prosadila realismus na české jeviště (prem. 1894). Symbolista Otokar Březina ovlivnil českou literaturu myšlenkově i formálně. Z Katolické moderny (snažící se povýšit výchovnou literaturu na vyšší uměleckou úroveň) vyšel Jakub Deml. Josef Florian vytvořil ve Staré Říši vydavatelské centrum duchovní literatury. Sociální problémy reflektoval Petr Bezruč, okouzlení přírodou prožil na Moravě S. K. Neumann. Mladí autoři vystupují roku 1921 v Literární skupině, hlásící se umělecky k expresionismu a myšlenkově k „etickému socialismu“, nenásilné přeměně rozkolísané poválečné společnosti (jmenujme prozaika a dramatika Lva Blatného). Volně spjat s LS je Jiří Wolker, vedoucí osobnost kolektivistického směru poválečné literatury. Brněnský Devětsil, pobočka pražské avantgardní skupiny, pracoval od roku 1924 (spoluzakladatelem byl František Halas) a v Brně vznikl i její legendární časopis Pásmo. Jiří Mahen byl spisovatelem, divadelním dramaturgem, významným prvorepublikovým knihovnickým organizátorem. Lidové noviny (zal. 1893 v Brně) prožívaly ve 20. a 30. letech svou vrcholnou fázi, spjatou se jménem šéfredaktora Arnošta Heinricha. Z poválečných osobností jmenujme Oldřicha Mikuláška, který oproti oficiální oslavné linii připomíná společenské napětí i bolesti lidského života, a jeho o něco mladšího souputníka Jana Skácela, uchylujícího se před povrchností a tempem moderního světa do krajiny dětství. Jmenovaní prožili i období, kdy je oficiální nakladatelská politika neznala; i pro mnoho dalších se zlomem v životě staly roky 1948 nebo 1968 a oni poté publikovali v samizdatu nebo v zahraničí (např. Ivan Blatný, Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl, Václav Renč).

  • Normalizaci navzdory. Občanský odpor proti komunistické totalitě.

Dietrichsteinský palác, Zelený trh 8, Brno, 5. 6. – 6. 11. 2013
Výstava Normalizaci navzdory, mapující společenské a politické vlivy omezující tvůrčí svobodu, byla koncipována k 45. výročí okupace ČSSR 21. srpna 1968. Vedle dokumentů z událostí z roku 1968 a 1969 v Brně, kterými je výstava uvedena, jde především o zachycení atmosféry následující doby - tedy let 70. a 80. minulého století. Již 30. srpna 1968 začíná činnost tzv. ČUTI (Českého úřadu pro tisk a informace), znamená opětovný začátek cenzury a s cenzurou jdou ruku v ruce další sankce. Omezování osobní svobody znamená pro mnohé zcela konkrétní zákaz činnosti, neustálou kontrolu, soudy a velmi často též nucené vystěhování z vlasti.

Současně s tímto útlakem však také roste odpor a navzdory tzv. normalizace vzniká samizdat t- tajné edice vydávající nejen zakázanou uměleckou literaturu, ale též úvahy filozofické, psychologické, ekonomické či politické.

Z iniciativy Pavla Kohouta a Václava Havla vzniká Charta 77 a přes velkou snahu vládních orgánů potrestat každého, kdo jí podepíše, dozví se svět o skutečné situaci v tehdejším ČSSR.

Vzhledem k tomu, že za „viny“ rodičů jsou trestány též jejich děti a je jim znemožněno např. studium, vzniká Podzemní univerzita pod záštitou Educational Jan Hus Foundation v Londýně. Přednášky a diskuse probíhají v tajnosti především v Brně.

Výstava je ukončena událostmi z podzimu 1989, které jsou logickým vyvrcholením politického vývoje nejen u nás. Veškerý materiál této výstavy pochází z archivů Moravského zemského muzea v Brně, především z nově vznikajícího oddělení Centrum kulturních dějin 20. století, které je součástí Oddělení dějin literatury. Od roku 2010 poskytli muzeu své knihovny, korespondenci, rukopisy, strojopisy a podobně Jiří Gruša, Pavel Kohout, Ota Filip, Jan Tesař, Jan Trefulka, Roger Scruton předal materiály Podzemní univerzity atd.

Výstavu připravilo historické a literární oddělení: Zdeněk Drahoš, Jan Břečka, Eleonora Jeřábková a Pavlína Lindovská 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení