Aktuality

Michal Ajvaz bude předčítat v Klementinu, magickém místě literárních dobrodružství

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
spisovatel

Druhý aprílový týden zavítá do Národní knihovny ČR spisovatel, který prostory Klementina opatřené aurou zázraků a překvapení zvěčnil ve svých knihách jako Druhé město nebo Návrat starého varana. Nejen jejich úryvky zazní ve čtvrtek 11. dubna od 17. 30 hod. na autorském čtení a besedě s Michalem Ajvazem.

 

plakatUž názvy odborných děl Michala Ajvaze Tajemství knihy, Příběh znaků a prázdna nebo Sny gramatik a záře písmen naznačují, že se jedná o autora, který má ke znakům, knihám i knihovnám blízko v teorii, praxi i beletrii. V jeho románech je to často právě kniha, slovo, písmo nebo podivný znak, které zaujmou hlavního hrdinu a pátrání po kořenech jejich záhady jej uvrhne do nečekaného dobrodružství v cizokrajných městech, nebo přímo v Praze, která však ve svých tajných zákoutích dýchá nečekanou exotikou. Kromě próz jako Lucemburská zahrada (2012, Druhé město), Tyrkysový orel (1997, Hynek), Prázdné ulice (2004, Petrov), Druhé město (2005, Petrov), Cesta na jih (2008, Druhé město), fiktivní cestopis Zlatý věk (2011, Druhé město), povídky Návrat starého varana či básně Vražda v hotelu Intercontinental (obojí jako Vražda starého varana 2012, Druhé město), je Michal Ajvaz známý i svými filozofickými spisy. Nad Derridovou gramatologií se zamýšlí v díle Znak, sebevědomí a čas (2007, Filosofia), o Husserlově teorii znaku a Kantově koncepci schématu z hlediska vizuální zkušenosti pojednává kniha Světelný prales (2003, Oikoymenh), Sny gramatik a záře písmen (2003, Hynek) reflektují tvorbu J. L. Borgese a nejnovější Cesta k pramenům smyslu (2012, Filosofia) podává přehled Husserlovy koncepce genetické fenomenologie.

Kde jinde by se tedy mělo konat autorské čtení a beseda s Michalem Ajvazem než právě v Národní knihovně ČR? Držitel ocenění Magnesia Litera za Knihu roku 2012 bude mimo jiné číst z textů, v nichž Klementinum figuruje jako tajemné místo a džungle miliónů stránek, kde je díky nadměrné koncentraci literatury a knih možné téměř všechno. Nakladatelství Druhé město totiž připravuje dotisk už dlouho vyprodaného titulu Druhé město, který byl inspirací pro jeho název, když na českém trhu nahradilo zaniklý Petrov. Chybět nebude ani ukázka z loňského vydání knihy Vražda starého varana. Je libo ochutnávku?

„…hrot mého pera se nezadržitelně blíží ke spodnímu okraji papíru, jako břeh kalného moře se stále více přibližuje špinavě zelená deska stolu ve studovně univerzitní knihovny, kde tyto řádky píšu, vidím na ní vybledlý nápis „Remember!“ vedle zaschlé skvrny od krve, poslední stopy po podivných a dosud nevysvětlených událostech, které se tu odehrály před dvanácti lety a o kterých bych mohl napsat osmisetstránkový hrůzostrašný román (snad jste něco zaslechli o „případu lezoucí knihy“), prostor na psaní se stále zužuje, musím psát drobná písmenka a stlačovat slova jako harmoniku, jaká škoda, chtěl jsem toho ještě tolik říci o své pouti do malachitového paláce, o sestupu po mramorových schodech, vroubených bílými sochami jelenů a klesajících do husté, teplé a nasládle páchnoucí fialové kaše, o nečekaném setkání ve skříni, o souboji s pěti maskovanými nindži na střeše Národního divadla, o plačtivé nestvůře v kupé vlaku jedoucího zasněženou krajinou, o tom, kdo byl vlastně oním broukem na knize o králících, čím byla ona kniha a kým byli králíci, ale do stále se zužující mezery se už nic nevejde, snad by se to dalo vyřešit tak, že bych pokračoval pod dolním okrajem papíru a napsal konec vyprávění na desku stolu, sdělil bych vám, o který stůl se jedná, a vy byste si to tam mohli jít dočíst, ale uvědomuji si, že jednak by se někdo při té příležitosti mohl začít zajímat o různé šifrované zprávy, psané propisovací tužkou na desky stolů, což by mohlo vyzradit jisté přísně utajované mimogalaktické spojení, jednak se místa stolů stejně denně mění - každý večer se totiž stoly odstraňují, protože přes noc funguje Všeobecná studovna jako kluziště.“ (Michal Ajvaz, Návrat starého varana: Brouk)

Setkání se… spisovatelem Michalem Ajvazem (autorské čtení a beseda) se uskuteční ve čtvrtek 11. dubna od 17.30 hod. v Zasedacím sále v 1. patře Národní knihovny ČR. 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o Velkou knihu českých pohádek

    Ode dneška soutěžíme o Velkou knihu českých pohádek z nakladatelství Pikola. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení