Aktuality

LISTOVÁNÍ: Iluminované rukopisy 16. – 18. století

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
rukopis

Každoroční výstavy závěru roku v Památníku písemnictví na Moravě Listování a Co rok dal opět lákají k nahlédnutí: k vidění přímo v trezorové místnosti budou otevřené iluminované rukopisy 16.–18. století v rajhradském klášteře, sbírky Památníku nabídnou vzpomínku na zasedání zemského sněmu v Olomouci v 16. století nebo pohled do zákulisí literátů 20. století, např. básníka a textaře Karla Kapouna.



V letošním ročníku Listování se opět vrátíme k rajhradské sbírce rukopisů. Z tohoto fondu byl doposud vystavován především středověký materiál, což poněkud zastírá skutečnost, že drtivá většina rajhradských rukopisů pochází z mnohem mladší doby. Také ve staletích, v nichž byl knihtisk již běžně rozšířenou záležitostí, se knihy nadále opisovaly, malovaly či zlatily ručním způsobem. Z této rukopisné tvorby obohacuje sbírku rajhradského kláštera řada unikátních a výtvarně mimořádně zdařilých děl, přičemž výstava Listování představí ty nejzajímavější z nich. Kromě doby vzniku a výtvarné kvality exponátů bylo při výběru zohledňováno také obsahové hledisko, a to s cílem představit co nejvíce různorodý celek a současně tak poukázat na obsahovou bohatost rajhradské sbírky. Návštěvníci si tedy na výstavě mohou prohlédnout astronomické zvířetníky, čínskou gramatiku, učebnici pevnostní architektury, aristotelské traktáty či právní knihu benátského dóžete z r. 1548. Výstava bude instalována přímo v trezorové místnosti, v níž jsou rukopisy uloženy.

Co rok dal
Sbírky Památníku se každým rokem rozrůstají, nejinak tomu bylo i letos. Jejich součástí se stal ucelený soubor autorsky signovaných knih, v mnoha případech cenných vydání, z pozůstalosti novoměstského uměleckého knihvazače Bohuslava Plevy, bratra spisovatele J. V. Plevy. Část sbírkové knihovny signovaných děl doplnila díla s podpisy jejich autorů, např. Kateřiny Tučkové (Vyhnání Gerty Schnirch), Olgy Jeřábkové (Mému muži, Arne Novákovi), Bogdana Trojaka (Brněnské metro), Jiřího Hlušičky (Ještě že mám vzpomínky) nebo právě zesnulého Jana Trefulky (O bláznech jen dobré).

Nejmladší generaci spisovatelů spojených nejen s Moravou, ale především s vítězstvím v literární soutěži Skrytá paměť Moravy, zastupují svými díly Richard Skolek (Nesvlíkej se sama) a Andrea Jarošová (Hory, má panenko). Příznivce dobových listin jistě potěší pohled na opis panovnické ratifikace usnesení zemského sněmu (Olomouc, 1574) a zápis ze zasedání zemského sněmu z roku 1555. Prostřednictvím svých pozůstalostí se připomenou dva moravští autoři – rajhradský rodák Ivan Sabinov, (1911–1969), vlastním jménem Arnošt Brázdil, a básník a textař Karel Kapoun (1902–1963), rodák z Dubňan u Hodonína.

VÝSTAVA: Listování – Iluminované rukopisy 16. – 18. století
Co rok dal – Přírůstky do sbírek Památníku v roce 2012
KDY: 6. – 30. prosince 2012
KDE: Památník písemnictví na Moravě, Klášter 1, 664 61 Rajhrad

 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení