Aktuality

IV. Brněnské kulturní HOSTování – Skácel, Sedmikráska a Šrouby

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
autor

V sobotu 22. září se v brněnské multikulturní kavárně Trojka uskutečnil IV. ročník (nejen) literárního festivalu Brněnské kulturní HOSTování. Letos byl festival v produkci nakladatelství Host věnován památce Jana Skácela, od jehož narození uplynulo 90 let. K zavzpomínání na významného básníka (ale i redaktora), tradičně úzce spjatého s Moravou a Brnem zvlášť, byly určeny především tři úvodní pořady. Nabité odpoledne načal svým kultivovaným projevem vedoucí literárně-dramatické redakce ČRo Brno Tomáš Sedláček, který své povídání doplnil rozhlasovými záznamy Skácelova hlasu i fotografiemi brněnských ulic ozdobených jeho verši. V množství zajímavých historek už bohužel nezbyl čas na avizovaný pětadvacetiminutový záznam rozhlasového pořadu o básníkovi s názvem Čistými ústy.



autorNásledovala přibližně třičtvrtěhodinová diskuze kolem kulatého stolu moderovaná brněnským nakladatelem a vysokoškolským pedagogem Miroslavem Balaštíkem. Jeho hosté předložili tři různé pohledy na básníkův život a dílo – prof. Jaroslav Střítecký mj. zavzpomínal na dobu, kdy jako elév působil ve slavné Skácelově redakci Hosta do domu a na Skácelovu spolupráci s divadlem Na provázku, prof. Trávníček spatra načrtl literárně-historický obraz básníkova díla a redaktor Martin Stöhr přiblížil zejména „druhý život“ Skácelova díla v letech devadesátých. Miroslav Balaštík prozřetelně dával prostor i dotazům a připomínkám z publika, v němž se objevila celá řada Skácelových přátel a známých (např. básník a bývalý šéfredaktor významného jihomoravského nakladatelství BLOK Ivo Odehnal připomněl, jakým obtížím musel čelit na počátku osmdesátých let, když chtěl po delší době vydat sbírku režimem uzemňovaného Skácela). Diskutující se ve vyhrazeném čase dotkli řady věcí; asi nejrozsáhlejší plocha byla věnovaná úvahám o prospěšnosti a vkusnosti přebírání a transformace Skácelovy vesměs intimní poezie jinými umělci (Hradišťanem počínaje, Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou nekonče).

Večer moderovaný známým brněnským hercem – s navýsost literárním jménem – Jiřím Knihou pak pokročil do scénického přibližování Skácelova života a díla prostřednictvím pořadu básníka Jaroslava Kovandy Rozkymácet světla. Příjemně působící introvertní průvodce spolu s hercem Městského divadla Zlín Josefem Kollerem divákům dílem přečetli, dílem odrecitovali a dílem zahráli méně známé texty vážící se k Janu Skácelovi. K nejvtipnějším patřil zapomenutý dopis básníkova otce, píšící svému synovi, aby se mírnil v pití vína, když se pak neumí kontrolovat, a také písemná vzpomínka Milana Uhdeho (osobně nepřítomného) na jeho „napjatý“ vztah s velikánem v době někdejšího působení v měsíčníku Host. Během tohoto vystoupení se pro diváky na jevišti vařily brambory a rozlévalo víno.

Po sedmé hodině následovala už tradiční literární soutěž o „nejkrásněji živě přednesenou báseň“ o Brně; která sama o sobě přilákala mnoho návštěvníků. V porotě tvořené např. předloňským vítězem poetického klání Janem Spěváčkem či dvěma náhodně vylosovanými divačkami nesměl chybět např. místní patriot a avantgard české slam poetry Petr Váša. Z desítky vybraných finalistů si každý po svém odbyl či vychutnal živý přednes, což byla podmínka pro závěrečné hodnocení. Ovace diváků a v neposlední řadě také peněžitou odměnu 10 tisíc korun si odnesl Stanislav Biler, sociolog a redaktor iniciativy Žít Brno, čestné uznání pak získali Tomáš Mozga a Daniel Mužátko.

Posledním programovým bodem večera byl koncert kapely úspěšného literáta a dokumentaristy Martina Ryšavého (Cesty na Sibiř, Vrač). Se svou hřmotnou a v pravém slova smyslu netradiční skupinou Bouchací šrouby zahrál na nádvoří Domu pánů z Kunštátu. Doprovázel se na bizarní nástroj – starý radiomagnetofon, jeho kolegové dokonce například na starou kosu, lyži nebo kladivem na už notně roztlučenou kytaru. Ryšavého křiklavě punková, resp. undergroundová, resp. žánrově nezařaditelná hudba uzavřela povedený večer, kterého se zúčastnila dobrá stovka diváků.

 

 

 

 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení