Aktuality

Adresát Mikulášek se veřejnosti představuje v brněnském Paláci šlechtičen

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Od 1. června do 25. září probíhá v prostorách Paláce šlechtičen v Brně na Kobližné ulici výstava inspirovaná stým výročím narození básníka Oldřicha Mikuláška (26. 5. 1910 – 13. 7. 1985) s názvem „Adresát Oldřich Mikulášek: 1910–2010“. Tuto výstavu pořádá Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea.

Výstava „Adresát Oldřich Mikulášek: 1910–2010“ probíhá u příležitosti stého narození významného českého básníka, jenž je spojen především s jižní Moravou. Organizátoři této výstavy byli postaveni před zapeklitou otázku: Co nového vymyslet, jak neotřele přiblížit návštěvníkovi slavnou osobnost, jakým způsobem naplnit obligátní zadání, aby výstava prezentovala „přehled Mikuláškova života a díla“?

Expozice o Oldřichu Mikuláškovi je postavena na bohaté Mikuláškově korespondenci. Oldřich Mikulášek se tak představuje jako adresát dopisů osobních i úředních, vlídných i oficiálně chladných, závažných i rozverných a také jako příjemce rozhodnutí nakladatelů, obdivných řádků i redakčních honorářů.

Důležitou součástí výstavy není pouze obsah dopisu, ale i jeho stylizace a barevné provedení, které charakterizují etapy v Mikuláškově osobním životě, do něhož se promítly politické souvislosti. Jednotlivá období například charakterizují portréty československých státníků na poštovních známkách, které jsou součástí dopisů, jejichž adresátem byl Mikulášek.

Výstava veřejnosti představuje přes padesát textových dokumentů, a to především dopisů, které jsou prezentovány v barevných kopiích. Odesílateli těchto dopisů adresovaných Mikuláškovi byli třeba Jan Skácel, František Halas, Jan Zahradníček, Jindřich Chalupecký, Egon Hostovský, Vladimír Holan, Vladimír Neff, František Hrubín, Ludvík Kundera, Jaroslav Seifert nebo Vilém Závada.

Součástí expozice není pouze Mikuláškova korespondence, ale i dosud nepublikované soukromé fotografie z básníkova mládí. Veřejnost má možnost zhlédnout také snímky z Mikuláškových veřejných vystoupení a besed. Vystaveny jsou třeba fotografie rodičů Oldřicha Mikuláška, jeho fotky ze studií, portrét z doby působení v Lidových novinách nebo fotografie brněnské redakce Lidových novin z období druhé světové války. Výstava „Adresát Oldřich Mikulášek: 1910–2010“ je doplněna také ukázkami Mikuláškových rukopisů i vydaného díla.

Jako příklad ztížené cesty textu ke čtenáři zvolili autoři expozice sbírku Agogh, která je považována za jeden z vrcholů Mikuláškovy tvorby. Sbírka Agogh vznikala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jako reakce na období normalizace. V roce 1980 vyšla v samizdatové edici Petlice v Mnichově, v Československu mohla vyjít až v roce 1989.

Návštěvníci výstavy si tak prohlédnou rukopis sbírky Agogh s básníkovými opravami, autorské korektury, nakladatelskou smlouvu či anotaci v bulletinu Československého spisovatele. Mají možnost nahlédnout také do korespondence, která se týkala vyřazení této básnické sbírky z edičního plánu. Naleznou zde rovněž dopisy, které směřovaly ke konečnému vydání této sbírky v roce 1989.

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení