Knihy pro děti a mládež

Tři autoři v jedné knize

Vytvořeno 25. 5. 2012 2:00

Autor: Lenka Martinková

Kdo by chtěl mít v knihovně tři knihy od různých autorů, když není žádný problém sehnat jejich díla v jednom svazku? Právě takovým souborem jsou Nejznámější bajky převyprávěné Janou Eislerovou, ve kterých nemůže chybět Ezop, La Fontaine a Krylov.

Jak známo, v bajkách vystupují zvířata, ale mají lidské vlastnosti a na konci čtenář najde poučení. To by nebylo až tak těžké, jenomže jak dítěti vysvětlit některé narážky nebo to, proč v bajce vystupují zrovna ta zvířátka, která vystupují? A nebylo by lepší zdůraznit i poučení, jež z příběhů plynou? Nebo je ještě doplnit barevnými obrázky a upravit natolik, aby byly pro děti čtivé? Tohle všechno Eislerová spojila ve svojí knížce vydané letos ve Fragmentu.

Autorka si jako první cíl stanovila, že bajky převypráví. Zachovala základní myšlenku, ale zjednodušila je natolik, že je člověk přejede pohledem a je mu jasné, jaké poučení by si ze čtení měl odnést. Aby ne, když je pod příběhem vytištěno tučně a umístěno tak, že nejde přehlédnout, ani kdyby čtenář chtěl.

Většina bajek od Krylova je veršovaná. Asi by byla chyba malým čtenářům slibovat „básničku“. Knížku by si vůbec neužili a nakonec by byli zklamaní. Ani jeden jediný text není ve verších a všechny – pochopitelně – nesou rukopis Jany Eislerové.

Bajky doplňují roztomilé obrázky hlavních aktérů příběhu, o které se postaral ilustrátor Antonín Šplíchal. Na první pohled je jasné, že jsou mírně stylizované a určené pro dětskou knížku (jak by jinak mohl mít dub obličej?), přesto však každý hned pozná, co mají znázorňovat.

Dalo by se říct, že Nejznámější bajky jakou jakýmsi prvním skutečným setkáním začínajících čtenářů s tímto žánrem. Mnohé z těchto příběhů už určitě znají, třeba jim je rodiče vyprávěli jako pohádku, nebo naopak někde zaslechli některé z poučení, ale nedokáží si je nijak vysvětlit. V obou případech se jim knížka jistě bude hodit. Snad jedinou chybičkou je, že pouze v obsahu se dozvědí, kdo je autorem které  bajky, ale při samotném čtení to nemají možnost rozlišit. Každá stránka má sice jinak barevné okraje, což ovšem není nic jiného než pouhá ozdoba.

Teď se zdá, jako bych byla zásadně proti tomuto dílu, ale to je omyl. Jako první setkání s bajkami bohatě stačí a později si je děti třeba přečtou v originále.

Ukázka z knihy:

Přes divokou horskou říčku se dalo přejít jen po uzoučké lávce.
Jednou, když se slunce už sklánělo k západu, vracely se z pastvy dvě kozy. Každá z nich se pásla na jednom břehu řeky a stalo se, že se setkaly právě uprostřed lávky. Jedna druhé se nemohly vyhnout.
(…)
Chvíli se strkaly, jedna druhou se snažila vytlačit zpátky ke břehu, ale pak se stalo, co se muselo stát... obě skončily v ledové vodě divoké horské říčky. Silný proud je rychle unášel a málem se utopily. Jen tak tak se oběma  podařilo vylézt zpátky na břeh.
(Eislerová, J. Nejznámější bajky. Praha: Fragment 2012, s. 31.) 

Knihu Nejznámější bajky vydalo nakladatelství Fragment