Knihy pro dospělé


Cesta Natálie Kocáb

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Představovat Natálii Kocábovou je možná zbytečné, ačkoliv proč to nezkusit? Mnozí ji znají především jako dceru Michaela Kocába – zpěváka, hudebního skladatele, politika – a Marshy, která je tanečnicí a spisovatelkou. Natálie je velice tvůrčí osobností, a to (skoro) ve všech směrech.



Studuje scenáristiku a dramaturgii, vydává hudební alba (zatím poslední a nedávno křtěná deska s názvem Walking on the A-bomb, 2010), účinkovala v muzikálu Starci na chmelu (2001) a v neposlední řadě také píše knihy. Mezi její knižní prvotiny patří sbírka básní Slyšíš mě? (Mladá fronta, 2002) a próza nazvaná Monarcha Absint (Mladá fronta, 2003). Další: próza Schola Alternativa (Mladá fronta, 2004), sbírka Někdo je v domě (Mladá fronta, 2005) a zatím poslední próza Růže: Cesta za světlem (Mladá fronta, 2007).

Nelze si nevšimnout různorodých reakcí na Natálii K. Většina odezev je ve větší míře negativních, než aby tomu bylo opačně. Co je příčinou, že její tvorba vyvolává takové reakce? Že by za to mohlo její příjmení? Nebo fáma o tom, že je jen rozmazleným dítětem celebrity? Kdo se setkal s její (jakoukoli) tvorbou, musí přiznat, že důvod těchto spíše negativních kritik je způsob, jakým své dílo interpretuje. V hudební branži je ovlivněna ostatními spolupracovníky, ale v oblasti literární tvoří svá díla sama (bez zásahů ostatních), proto jsou knihy intenzivněji subjektivní. Právě ona subjektivnost, která se velice silně prolíná v jejích knihách, dává nemalému počtu čtenářům zabrat. Kniha Růže: Cesta za světlem je toho zářným příkladem.

Příběhy v předchozích dvou knihách, Monarcha Absint a Schola Alternativa, na sebe volně navazují a poslední kniha Růže: Cesta za světlem s nimi, jak sama N. K. ve své předmluvě uvádí, tvoří poslední díl trilogie. Tento závěrečný díl je svou kompozicí velmi blízký dvěma předešlým dílům (jak se dá očekávat). Spojuje je doba, ve které N. K. knihy tvořila – v době svého brzkého těhotenství a chvíli po něm. Objevují se výlevy dospívající dívky, která musí dospět a převzít zodpovědnost, je zmatená a snad má i vztek sama na sebe, a tak se potřebuje svěřit – píše knihy.

Růže je uvedena slokou písně Where did you sleep last night (Nirvana), za kterou následuje předmluva. N. K. se skrze ni vyjadřuje k obsahu knihy a také ke kritice dvou předchozích knih. Spis je členěn do několika oddílů, které mají svůj titulek vztahující se k ději. Obsah jednotlivých kapitol na sebe volně navazuje.

Děj knihy tvoří vyprávění Natálie Kocábové, tedy hlavní hrdinky, která podává příběh v ich-formě a je přímým účastníkem děje. Natálie prochází jakousi cestou, jejíž cílem je její setkání s Bohem. Tato výprava se skládá z různých „světů“, kterými Natálie prochází a v nichž se potkává s (vedlejšími) postavami (např. Jehla, Sněhurka a její syn, Matky, Opretheus, Findells = Smrt, Vanilka, Twiggi, Kurt a další). Příběh se trochu podobá Božské komedii od Dante Alighieriho.

Čeho si nelze nevšimnout, je skvělé zobrazení symbolů se skrytým významem (růže, křesťanské symboly apod.). Další ze zajímavých součástí textu jsou prvky surrealistické. Text  není příliš souvislý, některé věty svým obsahem trochu těžkopádně navazují na věty následující. Dalo by se říct, že se jedná o tzv. psychický automatismus (zkráceně: myšlenky, pocity a nálady vycházející z nevědomí). V textu se vyskytuje mnoho metafor (např. Bůh tak skutečně hrál. Sebevědomě valil jeden balvan za druhým a porážel kužely svý samoty. Moře tiše kvetlo, trn nevytasilo. Str. 53.). Některé z nich jsou těžko pochopitelné. Růže potřebuje trpělivé čtenáře, kterým nebude vadit přemíra vymyšlených neologismů (hovnostiuace, hadismus, píčismus…), cizích slov, obecné češtiny (Vy lidi jste schopný vydržet neuvěřitelné. Sotva pochopitelný. Nosit v krku tenhle klacek a pak na něj zapomenout. Fascinující… Str. 83.), ale také vulgarismů, na které si (možná) čtenáři u této autorky už zvykli.

Každopádně musíme připustit, že tvorba Natálie Kocábové je výjimečná, ojedinělá, vyčnívající a také provokativní. Možná právě proto vyvolává tak senzační humbuk.

Knihu Růže: Cesta za světlem vydalo nakladatelství Mladá fronta, a to ve dvou vydáních – bez ilustrací a s ilustracemi, které vytvořil Štěpán Vrána (přítel N. K.).

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Magnesia Litera odhalila vítěze

    14. duben je za námi a s ním i dlouho očekávané udílení výročních cen Magnesia Litera. Do 14. ročníku bylo přihlášeno 349 knih, z nich bylo nominováno celkem 24. Slavnostní předávání cen moderovali Daniela Písařovicová a Jiří Havelka, před vyhlášením vítězů jednotlivých kategorií byly nominované tituly představeny prostřednictvím krátkých medailonků, ceny poté předávaly vítězům významné osobnosti nejen z české knižní branže.

    Číst dál...  
  • Šest nominovaných na cenu Litera za prózu

    Již několikrát jsme vás informovali o tom, že 14. ročník cen Magnesia Litera odhalí vítěze při slavnostním předávání cen, které proběhne 14. dubna v prostorách Nové scény Národního divadla.

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA knihy vždy při ruce.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Audioknihy na MEDIA FUN
icon 10x10px Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva Praha
icon 10x10px Edookit online žákovská vám umožní snadno a rychle zapsat učivo, docházku, úkoly na příští hodinu a známky

Soutěž

  • Soutěž o knihu Svatá Anežka Česká

    darOde dneška po tři týdny soutěžíme o knihu Svatá Anežka Česká, kterou pro vás věnovalo nakladatelství Vyšehrad. Správně zodpovězte tři soutěžní otázky, a budete-li patřit mezi vylosované, získáte výtisk této zajímavé knihy.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Loukotková – Navzdory básník zpívá

    Často čteme něčí básně, ale nerozumíme jim do hloubky. A někdy zase pochopíme myšlenku, ale nevidíme, co je za ní. Právě proto by svět neměl být ochuzen o životopisy autorů, abychom pochopili, z čeho jejich tvorba vychází. A François Villon byl jedním z těch, kteří ve svých básních opravdu odráželi svůj vlastní životní příběh a věci, které viděli kolem sebe. Jeho život byl tak pestrý, že neměl potřebu si něco vymýšlet a tím motat čtenářům hlavu.

    Číst dál...  
  • Isabel Allende – Dům duchů

    Román Dům duchů chilské spisovatelky Isabel Allende je jednou z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla. Líčí dojemnou historii rodiny Truebů, která žila ve velkém rohovém domě, příběh o tom, jak tento dům nakonec zůstal opuštěný, avšak plný vzpomínek. Na pozadí příběhu probíhají politické nepokoje a jiné těžkosti, kterými země v té době procházela, prostřednictvím postav se tudíž vžijeme i do historie celého národa.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Přihlášení